Nádherný se ve městě narodil roku 1870, ale na už gymnázium chodil v Praze. Vystudoval tehdejší armádní školy a během první světové války velel dělostřelecké brigádě. Až ve svých 46 letech zamířil k nově vznikajícím letcům. Velel leteckým rotám na italské frontě, účastnil se i bombardování Benátek. Jeho osud sochaře zaujal a stal se mu při tvorbě monumentu hlavní inspirací.

Radomír Dvořák žije pod letištěm a k létání má prý blízko v několika směrech. „Neumím, nebo jsem dlouho neuměl říkat ř. Smůla, když se jmenujete Dvořák. Logopedii mě učila paní Gablechová, manželka slavného pilota Gablecha, který při vyučování seděl vedle mě a dobře se bavil,“ dodává sochař.

Dvořák si život bez umění nedovede představit a tvorbu vnímá jako nutnost. Začínal se dřevem. Ještě dnes jsou k vidění v parku nemocnice Havlíčkův Brod jeho dřevěné sochy křehké Tři grácie podpírající střechu altánku. Ovšem současná Dvořákova tvorba je mnohem masivnější.

Pomník Aviatika od výtvarníka Radomíra Dvořáka odhalili v sobotu odpoledne na letišti v Havlíčkově Brodě.
Vstup na brodské letiště střeží kamenný lev. Podívejte se na odhalení pomníku

U příležitosti autorových šedesátin uspořádalo Muzeum Vysočiny v Havlíčkově Brodě výstavu s názvem Dvořákovy vylomeniny. Obdivovatelé Dvořákova díla se mohou projít kolem Lipnice nad Sázavou, kde jsou k vidění originální Dvořákovy sochy, například Národní památník odposlechu věnovaný dobám minulým. Obrovský reliéf nazvaný Zlatý Voči s Bretschneiderovým uchem a Ústy pravdy tvoří jedinečný soubor.

Unikátnost díla je i v jeho zasazení do žulových stěn lomů. Zatímco při tvorbě dvou předchozích pracoval Dvořák s pevnou půdou pod nohama, u posledního byl zavěšen na plošině jen několik centimetrů nad hladinou vody.

„Někdo mi radil sochat další tělní části, třeba řiť mocných. Do toho se mi nechce a doufám, že nikdo nebude mít ten blbý nápad, aby na mě navázal. Tyhle tři věci snad oživí lomy, aniž by jim to ublížilo,“ konstatuje Dvořák s tím, že nechce, aby se z uměleckých děl stalo panoptikum.

Radomír Dvořák nechává divákům vždy dostatek prostoru k vlastním závěrům a baví se pak následným dialogem nad výsledky jejich hledání. Interpretace díla je pro něj zábavou, a to naprosto nezávaznou. Ať se klidně pobaví i jiní.

Martin Brož a jeho farma
VIDEO: Satelit a počítač. Modernímu farmáři z Radňova už vidle nestačí

Radomír Dvořák se narodil v Havlíčkově Brodě jako jediné dítě v rodině předsedy místního národního výboru a učitelky základní školy. Přestože nikdo ze členů rodiny netíhl k umělecké činnosti, zkoušel Radomír už od dětství tvořit. Protože rodiče nepodporovali jeho touhu po uměleckém vzdělání, hledal Dvořák po gymnáziu studium s teoretickým zaměřením, avšak co nejblíže svým výtvarným zájmům.

Vystudoval tedy Pedagogickou fakultu v Hradci Králové, kombinaci oborů český jazyk a literatura, výtvarná výchova.

K přijímacím zkouškám se připravoval u keramika Václava Černocha, absolventa Střední uměleckoprůmyslové školy v Bechyni. Během studií na vysoké škole ho pak nejvíce oslovil malíř a grafik Bořivoj Borovský, sám Dvořák však říká, že žádný z jeho učitelů nebyl natolik výrazným inspirátorem jeho současné tvorby, aby jej vyzdvihoval.

Během svého tvůrčího vývoje naopak spíše pohrdal autoritami a snažil se hledat vždy vlastní, osobitý přístup tak, aby pro něj bylo umění zábavou.