Miroslav Rybička je i ve svých téměř devadesáti letech aktivním umělcem a obdivuhodně vitálním člověkem. O opravu svého díla v Havlíčkově Brodě usiloval již v minulosti. Tehdy však bohužel neuspěl. Zachránit jedinečné dílo se nyní rozhodl současný ředitel Kulturního domu Ostrov Antonín Axman.

„Jsem tu čtyři roky ředitelem a vůbec jsem netušil, že se tu skrývá taková rarita, vždy to bylo schované za oponou. Zjistil jsem, že se jedná o jediné dílo svého druhu, které kdy vzniklo v Československu. Vitráže nejsou z klasického tabulového skla, ale z českého křišťálu. Jsou dělané do pryskyřice a celé dílo je odražené o dvacet centimetrů od zdi, aby mohlo být prosvětlené,“ popisuje umělecké dílo Antonín Axman.

Vitráže se rozhodl zrestaurovat. „Nejprve jsem se vydal do skláren. Řekli mi, že mám donést střípek, podle kterého se na základě chemického rozboru udělají repliky. Doporučili mi ale zjistit, kdo byl autorem toho díla. Dlouho jsem pátral a potom jsem se setkal s tímto fantastickým člověkem, který k nám ve svých téměř devadesáti letech přijel tři sta kilometrů z Ostravy,“ popisuje své první setkání s Miroslavem Rybičkou.

Miroslav Rybička je nejenom uznávaný sochař a restaurátor, ale také vášnivý sběratel motocyklů. Při prvním setkání všechny ohromí svou energií a úžasným smyslem pro humor. „Pan Axman je můj svědek, že jsem byl sám překvapený, že jsem něco takového před těmi třiceti lety vytvořil. Když to přede mnou nasvítili, byl jsem úplně konsternován. Totiž to světlo je tam rozhodující,“ podotýká umělec.

Vitráže vytváří neobyčejně barevné efekty. Po dokončení restaurátorských prací budou opět nasvíceny, tentokrát už s pomocí moderní technologie. „Dřív tam byly zářivky, dnes ale máme led technologii, která vitráže daleko lépe prosvítí,“ doplnil ředitel KD Ostrov.

Miroslav Rybička je vystudovaný sochař, kameník a výtvarník. Navštěvoval i Vyšší průmyslovou školu strojnickou, což se mu v budoucí tvorbě mnohokrát hodilo. „Podívejte se, to všechno jsem tehdy dělal sám,“ ukazuje na konstrukci svého díla.

Použitý český křišťál vyrobila sklárna Karolinka na Valašsku. Pece této kdysi slavné sklárny vyhasly skoro před deseti lety. Umění karolinských sklářů je však dodnes známé i za hranicemi České republiky. „Nejvíc jsem trval na tom, aby kusy skla byly co nejmenší, ale oni to nechtěli udělat, protože je to piplačka – na všechno musí být udělaná forma. Tak mi dali poškozené kanalizační dekly a já jsem si ty formy udělal sám,“ vzpomíná Miroslav Rybička.

Brod ho při prvních návštěvách okouzlil. „Chtěli, abych vystihl ducha tohoto kraje. A co ho nejlépe charakterizuje? Kameníci, skláři a zemědělci – vždyť tady je světová špička v bramborářství. Je tady i historická a moderní část města. Ty chalupy, staré náměstí, to mi tehdy učarovalo,“ popisuje vznik svého díla.

Tvůrčí činnost Miroslava Rybičky je opravdu pestrá. Jeho díla můžeme najít v Národní galerii, je tvůrcem řady monumentálních děl v interiérech i exteriérech, vytvořil portréty významných osobností naší historie i současnosti. Věnoval se také restaurování historických děl a jeho velkou vášní jsou motocykly. Ty sbírá, restauruje a dokonce býval čestným členem na mezinárodních závodech Grand Prix. Svou unikátní sbírku historických motocyklů, která čítá takové skvosty jako je La Mondiale Super Sport 500 Chaise Motor z roku 1927 (který je jediným zachovalým exemplářem na světě), daroval Ostravě. Chtěl, aby se z nich mohla těšit i široká veřejnost.