Hostinec pod názvem Divadlo u Janáčků léta udržuje legendu, že se v něm v roce 1895 zastavil i Jára Cimrman. „Máme u nás hrob básníka Bohuslava Reynka, pomník letce Karla Kuttelwaschera, ale u nich se člověk moc nezasměje. Tak proč tu nemít Járu Cimrmana,“ řekl si majitel hospody Jiří Plodík.

Panskou hospodu starou 500 let koupil, když byla skoro v troskách. Opravil ji s cílem pořádat kulturní akce pro milovníky legrace, známé a kamarády. V hospodě je i divadelní sál, kde amatérský soubor už několik let hraje pouze hry z repertoáru Divadla Járy Cimrmana.

Český génius v hospodě podle Plodíka neměl na útratu, tak zaplatil na podkovu, místo sekery. Této legendy se přidržel i sochař Dvořák. Vytvořil originální sousoší ze žulových desek. U kamenného stolu sedí Jára Cimrman, Růženka ze hry Hospoda na mýtince a neméně populární inspektor Trachta.

Návrh pomníku schvaloval podle Plodíka od samého začátku Zdeněk Svěrák. Ke slavnostnímu odhalení pozval Miloně Čepelku, Petra Bruknera a Genadije Rumlenu. Vybral také Cimrmanův citát, který je součástí žulového sousoší: „Některé mé myšlenky by se měly tesat do kamene. Ale jen některé."