Diskuse nakonec vyzněla ve prospěch odpůrců projektu.

„Zařízení takové kapacity je pro Vysočinu nadměrné, a tedy i zbytečné. Velice důležité je také objasnit zdroje financování její výstavby, na kterou pravděpodobně nejvíce doplatí právě obce," objasnil svůj postoj předseda krajské organizace Strany zelených (SZ) a radní Havlíčkova Brodu Tomáš Hermann.

Peníze na výstavbu jsou  diskutovaným tématem. Podle ředitele Energetické agentury Vysočiny Zbyňka Boudy má jeho úřad investici propočítanou. „Odkud sumu ve výši dvou a půl až tří miliard korun chce agentura vzít, však podrobně vysvětlit nedokázal. Omezil se pouze na prohlášení, že projekt budou financovat veřejné i soukromé prostředky," uvedl člen krajské rady SZ Klaus Mike Hübner.

I přes tyto neobjasněné otázky se však zdá, že spalovna komunálního odpadu bude do budoucna pro Vysočinu nevyhnutelným řešením současné situace. Kapacita skládek, které odpad doposud shromažďovaly, se totiž pomalu, ale jistě snižuje.

„Máme volná ještě čtyři skládková pole. Odhadujeme tedy, že skládku budeme moci používat do roku 2024," uvedl vedoucí skládky v Ronově nad Sázavou Přemysl Tonar.

Problém zmenšující se kapacity skládek potvrdil i ředitel technických a bytových služeb ve Světlé nad Sázavou Roman Hůla, který uvedl, že při současném uskladňování až pěti a půl tuny odpadu ročně bude skládka ve Světlé sloužit přibližně ještě sedm až osm let.

Nutnost postavení spalovny si uvědomují i představitelé oslovených obcí na Havlíčkobrodsku.

„Havlíčkův Brod je členem pracovní skupiny Integrovaného systému nakládání s odpady Kraje Vysočina, která se problematice odpadového hospodářství intenzivně věnuje. Vzhledem k tomu, že kapacita skládek komunálního odpadu se zaplňuje, se likvidace formou spalování nabízí jako vhodná varianta. Zvlášť,  když odhadem do roku 2026 nebude už prakticky žádná skládka schopná ukládat odpad do země," konstatoval havlíčkobrodský starosta Jan Tecl.

Tento názor potvrdil i starosta Ždírce nad Doubravou Jan Martinec. Podotkl však, že lidé by nejdříve měli využít všech možností třídění odpadu, a teprve to, co nejde roztřídit, je možné odvézt do spalovny. Rozhodně je však lepší odpad využít na výrobu tepla, než ho zahrabat do země.

Proti výstavbě spalovny není ani starosta Golčova Jeníkova Pavel Kopecký. „S odpadem se do budoucna rozhodně něco dělat musí. My jsme naši skládku zrušili už před třemi roky a od té doby odvážíme odpad do Chvaletic."

Starosta Radostína Petr Zadina vidí ve spalovně v příštích letech dokonce jediné řešení. „V současnosti platíme pět set korun za uskladnění jedné tuny odpadu. V budoucnu se však má tato cena vyšplhat až na čtyři tisíce korun, což by bylo pro malé obce likvidační," uvedl Zadina s tím, že stejně jako Martinec klade velký důraz na třídění odpadu.

K vybudování spalovny se však vedle Strany zelených staví negativně i část lidí z Jihlavy.

Podle diskusí vedených na internetových serverech si řada z nich neumí představit, že  by vedle nechvalně známého jihlavského Kronospanu vyrostlo ve městě ještě něco podobného, a někteří už začínají proti výstavbě organizovat petici.

Jan Štrobl