VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Špicl: Malíř může obraz přemalovat, kovář dílo překovat, řez do dřeva zůstane

Havlíčkův Brod – Když vás dřevo pustí, lze vyřezat téměř cokoliv, říká umělecký řezbář Josef Špicl z Havlíčkova Brodu.

26.6.2016
SDÍLEJ:

Umělecký řezbář Josef Špicl z Havlíčkova Brodu nejčastěji tvoří ve svém domácím ateliéru či venku na zahradě. Řezbařině se věnuje již více než dvanáct let. Je například autorem betléma, který během vánočních svátků stojí na havlíčkobrodském náměstí.Foto: Deník/Filip Brož

Podle něho je řezbářský obor na vzestupu, především pak práce s motorovou pilou. Na druhou stranu Vysočina patří mezi kraje, kde tvoří jen velmi málo řezbářů. Na Havlíčkobrodsku by dokonce šli napočítat na prstech jedné ruky. Přesto všechno je o dřevěné výrobky stále větší zájem.

Jak jste se k řezbařině dostal?
Již za bývalého režimu jsem stále něco zkoušel. Problém však byl v tom, že nebylo čím vyřezávat. Nástroje téměř neexistovaly, takže práce byla k ničemu. Po roce 1989 došlo k uvolnění, dostal jsem se k literatuře a především ke kvalitním nástrojům. Hlavní nakopnutí však přišlo, když jsem navštívil výstavu havlíčkobrodského výtvarníka Radomíra Dvořáka. To byl pro mě hlavní impulz.

Co bylo dál?
Začaly mé první řezbářské pokusy. Již od začátku jsem samouk. Pamatuji si, že jsem začal s nějakou čínskou pilou, ale vůbec to nešlo. Nechal jsem si tedy poradit a postupně nakoupil kvalitní nástroje. V té době jsme také žili v paneláku, až později jsme se přestěhovali do rodinného domu. Skladovat dřevo v panelovém bytě opravdu nejde (směje se).

Rozumím tomu správně, že se řezbařinou i živíte?
Kdepak. Chodím normálně do práce, i když i tam pracuji se dřevem. Dělám terapeuta v havlíčkobrodské psychiatrické nemocnici. Mám na starosti ergoterapii, tedy pracovní dílny, ve kterých s pacienty zkouším něco vyřezávat. Řezbařina patří mezi mé největší koníčky, a dokud mám práci, tak ani neuvažuji, že bych se tím živil.

Myslíte si, že naučit se vyřezávat může každý? Nebo je potřeba mít talent…
Jsou lidé, co mají doslova vrozené schopnosti. Vezmou do ruky dřevo a okamžitě v tom něco vidí. Pak existuji také lidé, kterým to moc nejde a zbytečně se trápí, přičemž později stejně přijdou na to, že to asi není pro ně. Tím chci říct, že určité předpoklady musíte mít. Když za mnou někdo přijde, že se chce naučit vyřezávat, mám na to velmi jednoduchý test.

Prozradíte mi ho?
Dám mu kus topolové kůry a řeknu, ať zkusí cokoliv vyřezat. Záměrně dotyčnému nedávám žádné rady či náměty. Člověk tak hned pozná, zda ho to baví, vidí v tom nějaký smysl a chce se tomu věnovat. Kdybych mu hned na začátku dal dřevo, bude to pro něj nejen obtížné, ale řezy nelze vrátit zpět. Malíř přeci může svůj obraz kdykoliv přemalovat, hlínu také mohu vrátit zpět, to samé kovář se železem, ale dřevo bohužel ne. Během hodiny tak člověk pozná, zda na to má, a také uvidí konkrétní výsledek.

Co lze z takové kůry vyřezat?
Nejčastěji to jsou různé masky či obličeje. Osobně mám rád duchovní postavy, ale každý ve dřevu vidí něco jiného. Důležité je sledovat i ostatní, inspirovat se.

Vím, že jste autorem dřevěného betléma, který během vánočních svátků stojí na havlíčkobrodském náměstí. Také jste vyřezal poutníka, který stojí před sportovištěm v brodské Plovárenské ulici. Předpokládám, že jste již vyrobil stovky uměleckých kousků…
Umělecké řezbařině se věnuji již okolo dvanácti let a nikdy jsem své výrobky nepočítal. Většinu věcí dělám na zakázku, doma mi skoro nic nezůstane. Ze dřeva lze vyřezat téměř cokoliv, pokud vás materiál takzvaně pustí. V současné době pracuji například na zakázce pro radnici v Humpolci. Na náměstí tam pokáceli stříbrný smrk a tamní tajemník mi volal, že by z něho chtěli něco vyřezat. Nakonec jsme se domluvili, že v souvislosti s humpoleckým muzeem Dr. Aleše Hrdličky, který patřil mezi světoznámé antropology, tak vyřežu kmen, ve kterém budou různé hlavy, tedy od neandrtálce až po bělocha, černocha či indiána. Model je již schválený a do konce října bych chtěl mít vše hotovo.

To zní zajímavě. O co podle vás lidé mají největší zájem?
Nejvíce jsou žádaná především zvířata, nebo třeba věci na zahradu. Lidé také například stále chtějí vodníky, které osobně nemám rád. Obecně se snažím co nejvíce vytvářet vlastní náměty. Velmi rád mám například postavu pojídače hříchů, se kterým se pojí i starý keltský příběh. Traduje se, že šlo o člověka, který žil na okraji společnosti. Když někdo umíral, tak tenhle pojídač k němu přišel a všechny jeho hříchy vzal na sebe.

Zajímavé…
Pojídače hříchů vyřezávám i ve zmenšené podobě a prodávám je například na Trhu řemesel v Brodě. Je o ně obrovský zájem. Vždycky lidem říkám nejen tento příběh, ale že i oni sami do něj mohou našeptat své hříchy a následně je prakticky vyklepat (směje se).

To zní dobře. Jak vůbec vypadá váš běžný den v ateliéru?
Kolem šestnácté hodiny přijedu z práce domů. Někdy je potřeba udělat i práce kolem domu, takže každý den neřežu. Když se do ateliéru dostanu, zůstanu v něm i několik hodin. Myslím si, že v hlavě nosím víc nápadů, než jsem schopný vůbec kdy zrealizovat. Inspirace je více než dost. Každý den procházím diskuzní fóra na internetu, hledám inspiraci na Facebooku a podobně. Stále je kam se posouvat i v oblasti nástrojů a technik zpracování.

Děláte si také nějaké skicy nebo modely z hlíny?
Zajímavé je to, že neumím vůbec kreslit. Takže žádné skicy či návrhy nedělá m. Vidím třetí rozměr přímo v hlavě, takže vždy vezmu pilu a začnu řezat. Myslím si, že v šedesáti třech letech je už pozdě na nějaké modelování či učení se anatomie. Dělám si vše podle svého. Hodně mých výrobků nejsou anatomicky správně, což je zajímavé, jelikož existuje model Venuše, který patří mezi vzor sochařské dokonalosti a rovněž není dle anatomických pravidel.

Máte nějaké vize nebo cíle? Například uspořádat autorskou výstavu?
Chtěl bych po sobě zanechat stopy. Nijak výrazně neprahnu po výstavě, ale i zde bych měl pár nápadů, takže uvidíme. V minulosti jsem například pro Humpolec vyřezal velkou čarodějnici, pro Pohled u Havlíčkova Brodu zase lavičky. Tímto způsobem tak po sobě zanechávám stopy. Také se účastním různých řemeslných trhů.

Čím si vysvětlujete, že zrovna na Vysočině je málo řezbářů?
To netuším, ale rozhodně jsou zde velmi šikovní lidé, například můj kolega Milan Pazderka z Lučice, který si rozhodně zaslouží pozornost. Řezbařinu motorovou pilou také velmi podporuje Echo Carving Czech Team, což je mimo jiné i prodejce kvalitních motorových pil. Pořádají se také různé kurzy pro začátečníky či pokročilé. Obecně lze říci, že tomuto odvětví propadá čím dál více lidí.

Mohou lidé někde spatřit vaši práci?
Nejlepší asi bude, když se lidé podívají na mé stránky www.rezbarjosef.estranky.cz či na můj profil na sociální síti Facebook. Pokud by někdo něco chtěl vyřezat, tak není problém. Bohužel v současné době toho mám tolik, že čekací lhůta je kolem čtyř měsíců. Jinak rád bych touto formou zmínil i svoji rodinu, bez jejich podpory a tolerance bych tento koníček již dávno nemohl provozovat. Patří jim všem za to velké a hluboké poděkování.

Autor: Filip Brož

26.6.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Josef Mladý

Lídr TOP 09 na Vysočině se obává ztráty demokracie

Volby na Vysočině.
AKTUALIZUJEME
46

ONLINE: Volby skončily. ANO vítězí i na Vysočině

ČSSD Vysočinu neudržela, ANO slaví vítězství

Vysočina – Vysočina už není oranžová. Zmodrala a ovládlo ji podobně jako jiné kraje hnutí ANO. Hlas hnutí ANO dalo 28,63 procent vysočinských voličů. Pro ANO jde o výrazné zlepšení oproti minulým volbám v roce 2013, kdy pro tuto stranu v kraji hlasovalo 15,89 procent voličů.

Reakce ODS: Otázka je, kam bude republika směřovat

Vysočina - S potěšení sledoval v Modrém domě v Jihlavě výsledky voleb do Poslanecké sněmovny volební štáb Občanské demokratické strany.

Krajský úřad dohlížel na klidné volby

Vysočina – Pracovníci Krajského úřadu Kraje Vysočina, kteří tradičně na volby na Vysočině dohlíželi, se během hlasování nesetkali s žádným závažným problémem nebo nedostatkem.

Přibyslav: Voliči jsou vzorní

Přibyslav – Ve třech volebních okrscích se volilo v Přibyslavi. Do budovy radnice přicházeli jak obyvatelé města, tak i voliči ze všech místních částí. V každém okrsku bylo zapsaných přes tisíc voličů, účast už v pátek překročila 40 procent.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení