Tu tvoří ulice Lidická – Masarykova (vede po nich silnice číslo I/38) a Humpolecká – Dolní (I/34, II/150) v Havlíčkově Brodě.

Radnice sleduje s velkým zájmem především již krajem zahájenou projekční přípravu rekonstrukce zmíněného mostu. A má proto dobrý důvod – ráda by ulevila dopravou přetíženému centru města.

V této souvislosti se chce také Brod s hejtmanstvím dohodnout na tom, aby svůj projekt opravy mostu rozšířilo. A to o výstavbu odbočovacího pruhu směru Lidická – Dolní a připojovacího pruhu směru Dolní – Masarykova. Připomeňme jen, že křižovatka má za sebou rozsáhlou rekonstrukci z roku 2009.

Přínosné změny

„Jízdní pruhy komunikace první třídy Lidická – Masarykova byly přizpůsobeny současné intenzitě dopravy, a to i zřízením připojovacích a odbočovacích pruhů na západní straně křižovatky," připomněl starosta Havlíčkova Brodu Jan Tecl.

Zdůraznil, že tyto provedené úpravy se jednoznačně ukázaly jako přínosné, neboť podstatně urychlily průjezd křižovatkou. „Dlouhé kolony, zejména pak v Humpolecké ulici, jsou minulostí," pokračoval Tecl a dodal, že město v zájmu věci vykoupilo i některé nemovitosti v blízkosti křižovatky. „Všichni zúčastnění, včetně dopravních odborníků Policie ČR, se tehdy shodli na tom, že ideální by bylo současně uskutečnit opravu mostu přes Žabinec a také východní stranu křižovatky rozšířit o odbočovací a připojovací pruhy. Kraj Vysočina však v té době, bohužel, nepovažoval opravu mostu za prioritní dopravní stavbu," řekl Tecl.

Výstavba odbočovacího a připojovacího pruhu by zname-nala rozšíření mostu a položení zhruba 300 metrů komunikací. „Financovat by ji měl kraj. Podle zákona o pozemních komunikacích se větve úrovňových křižovatek přiřazují ke komunikacím nižší třídy. Podle tohoto zákona je vlastníkem silnice II. třídy kraj, na jehož území se silnice nachází.

Vybudování odbočovacích a připojovacích pruhů je povinností vlastníka komunikace," konstatoval Tecl.

Město Havlíčkův Brod je podle jeho slov připraveno podílet se na úpravě křižovatky, a to na objektech, které vlastní. Těmi jsou například veřejné osvětlení, světelné signalizační značení, chodníky a další.

Havlíčkobrodský radní Libor Honzárek uvedl, že křižovatka je stále registrována jako nejzatíženější křižovatka v celém Kraji Vysočina.
„Podle posledního sčítání dopravy z roku 2008 projelo denně touto křižovatkou 29 500 vozidel, přičemž 4 800 bylo klasifikováno jako těžká nákladní auta, kamiony či autobusy. Další důležitý dílčí údaj se týká vazby křižovatka – střed města, kdy 14 475 vozidel jelo tímto směrem do centra nebo naopak z centra ven. Ve směru z centra byly zaznamenány denní počty vozidel, a to na Kolín 3 125, Jihlavu 1 496 a 2 568 na Humpolec. Dnes budou tato čísla pochopitelně daleko vyšší," poznamenal Honzárek. Ten k aktuální dopravní situaci uvedl, že až tři sta metrů dlouhé kolony aut se nyní, a to hlavně v době dopravních špiček, tvoří především ze směru od Jihlavy a také z centra, tedy z Dolní ulice. „Fronta aut tady často dosahuje až ke kruhovému objezdu u kostela sv. Kateřiny. A jakmile dojde k zablokování tohoto dopravního bodu, kolony aut se následně vytvářejí také v Dolní, Žižkově a Nádražní ulici," popsal Honzárek.

Výstavba odbočovacího pruhu by tedy podstatně urychlila průjezd křižovatkou automobilů přijíždějících od Jihlavy, připojovací pruh pak vozidel, které do ní najíždějí z centra Havlíčkova Brodu. „Řidiči by tady měli k dispozici tři jízdní pruhy místo stávajících dvou. Kapacita křižovatky by se tak podstatně zvýšila," řekl Honzárek. Ten v závěru podotkl, že rameno křižovatky ve směru do Dolní ulice nedoznalo jakýchkoliv změn od vzniku křižovatky v roce 1969, tedy plných 44 let.

Deník požádal o vyjádření také hejtmana Kraje Vysočina Jiřího Běhounka. Ten redakci zaslal jen velmi stručnou odpověď. Uvádí v ní:
„K této problematice je plánována schůzka za účasti představitelů Havlíčkova Brodu a Kraje Vysočina, a do jejího realizování se nebudeme jakkoliv k této záležitosti, podotýkám jednostranně podávané, jakkoliv vyjadřovat," uvedl Běhounek.