Valná hromada Okrašlovacího spolku se koná v sobotu 25. ledna ve tři hodiny odpoledne v kavárně U Notáře. Mluvit se bude o dosavadní činnosti spolku, jeho úspěších, případně se bude jednat o přijetí nových členů.

Hlavním cílem spolku je už deset let ochraňovat a rozvíjet kulturní a přírodní dědictví města i jeho okolí. Členové spolku neváhají ani příložit ruce k dílu, například pravidelně uklízejí park a vysazují nové stromy.

Historie Okrašlovacího spolku Budoucnost se začala v tehdejším Německém Brodě psát od 2. poloviny 19. století, kdy začíná v Českých zemích rozvoj spolkové činnosti. Jsou zakládány různé typy spolků se zaměřením na zájmovou a veřejně prospěšnou činnost. Třeba spolky divadelní, literární, pěvecké, turistické, tělovýchovné, dobrovolných hasičů, okrašlovací apod. Vznikají i občanské besedy, které umožňují různorodou činnost. Většina z nich podporuje myšlenky národního uvědomění a občanské společnosti. Liší se navzájem nejen svým zaměřením, rozsahem činnosti, ale i vlivem a úspěšností.

Významnou roli tu hraje především vrstva české inteligence, úspěšných podnikatelů, živnostníků, ale nemalý podíl mají i běžní občané. Stejná tendence se projevuje v Německém Brodě.

„Počátkem roku 1886 ve skupině přátel byl pronesen návrh, aby ve městě byl dle vzoru ostatních měst založen spolek okrašlovací. Toto komité pánů (Burian Václav, Raupach Ferdinand, Spurný Jan, Švácha František, Slavík Václav a Bureš Josef) svolává na den 9. května ustavující schůzi. Účastní se jí 43 pánů. Dr. Prušák Konrád ve své velmi emotivní a přesvědčivé přednášce hovoří o prospěšnosti a účelnosti takového spolku. Poté je zvolen předsedou spolku Burian Václav (měšťan), místopředsedou Vančura Antonín (děkan), jednatelem Bureš Josef (učitel) a devítičlenný výbor,“ píše se v historických dokumentech spolku. Tím byl ustaven spolek „Budoucnost“ se čtrnácti členy zakládajícími a 193 členy řádnými.

Okrašlovací spolky vznikaly v mnoha obcích a městech, z blízkého okolí například v České Bělé, Chotěboři, Přibyslavi, Malé Losenici, Malči, Úsobí, Polné, Světlé, Ledči,

Spolek začal postupně budovat park ve východní části města. Jeho předchůdcem byly takzvané „Štěpánčiny sady“ (založeny na východní stráni nad rybníkem „Rantejch“ na počest sňatku Rakousko-Uherské korunní princezny Stéphanie se Belqique a korunního prince Rudolfa Rakouského 10.5.1881). Parkem protéká Cihlářský potok, na kterém je několik rybníků. Základem parku se stal obecní les na stráni mezi „v. Trojicí“ a „Kalvarií“. Postupně se park rozšiřoval nákupem a úpravou dalších pozemků.

Spolek zanikl v roce 1919-1920, po třiatřiceti letech. Jeho činnost byla obnovena až v roce 2010.