Ovšem vlastník nemůže majetek libovolně převádět na někoho jiného či prodat a to po dobu i dvaceti let. Pokud by se ho chtěl zbavit před limitem, musí ho nabídnout státu zpět. Převody se dějí prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), odloučeného pracoviště v Havlíčkově Brodě. V letošním roce a za čtvrtinu loňského roku převedl úřad především na obce majetek v ceně odhadem přes 700 tisíc korun.

„Úřad převedl bezúplatně obci Maleč u Chotěboře spoluvlastnický podíl poloviny pozemku místního hřbitova. Pozemek s výměrou 653 m² tvoří oplocený hřbitovní areál. Do vlastnictví státu přešla polovina pozemku na základě rozsudku Okresního soudu v Chotěboři v roce 1952. V témže roce bylo vlastnictví majetku ve prospěch státu potvrzeno i rozsudkem Krajského soudu v Pardubicích,“ informoval o jednom z převodů Andrej Bačanský, referent vztahů s veřejností ÚZSVM.

Podle zákona o pohřebnictví je dle Bačanského provozování veřejného pohřebiště službou, kterou obec zajišťuje ve veřejném zájmu. Proto byl majetek předán obci bezúplatně.

Převodem došlo ke sjednocení majetku provozovatele veřejného pohřebiště a sousedních pozemků, které už dříve byly ve vlastnictví obce. „Pro obec Maleč se vůbec nic nemění, jen došlo k bezúplatnému převodu majetku státu do vlastnictví obce. Obec bude beze změn nadále provozovat a udržovat tuto část hřbitova. Starší část hřbitova má obec pronajatou od Evangelické církve,“ komentoval rozhodnutí úřadu starosta Malče Karel Musílek.

„Obec Maleč se ve smlouvě, ke které vydalo schvalovací doložku Ministerstva životního prostředí, zavázala neprodat převedený majetek po dobu 20 let,“ podotkl Bačanský. Stejně tak úřad vyřešil převod hřbitova v obci Bojiště na Ledečsku. „Jedná se o nepotřebný majetek státu, který mohou využít jak státní instituce, tak i zájemci z řad veřejnosti,“ upřesnil Bačanský. Podle starostů obcí, které majetek od státu získali, se tak srovnají i právně, vlastnické vztahy, které byly zkomplikovány hlavně v 50. letech minulého století či v době revize první pozemkové reformy z roku 1947. Obce převedený majetek stejně udržovaly většinou samy, ovšem majitelem byl stát.

Stejně tak převedl ÚZSVM na obec Pohled pozemek u silnice III. třídy směrem na Přibyslav. „Komunikace spojuje obce Pohled a Dlouhá Ves ve směru na Přibyslav. Převedený pozemek je v katastru nemovitostí veden jako ostatní plocha s využitím ostatní komunikace. Převod se uskutečnil z důvodu hospodárnosti a veřejného zájmu. Pozemek se nachází ve svažitém terénu, v těsné blízkosti frekventované silnice. Při údržbě pozemku je nutno zajišťovat i regulaci silničního provozu, obojí v minulosti prováděla vždy samotná obec,“ vysvětlil Bačanský. „S ohledem na trvalé zajištění této činnosti a správy pozemků kolem silnice požádala obec o bezúplatné nabytí parcely,“ vysvětlil obecní úřad v Pohledu. Ceny majetku, hlavně pozemků, které ÚZSVM převádí a obce se pohybují jednotlivě v tisícovkách, ale ročně to může být celkově až několik desítek milionů.

„Ovšem převod je vždy provázen omezujícími podmínkami, které jsou právně zakotveny ve smlouvě,“ vysvětlil Bačanský. Jak dodal, po vypršení omezovací lhůty může obec tento majetek prodat. „Jestliže se bezúplatně převedená nemovitost stane pro obec před uplynutím stanovené doby nepotřebnou, musí obec učinit státu prostřednictvím ÚZSVM nabídku bezúplatného převodu nemovitosti zpět. Jestliže ÚZSVM v dané lhůtě nabídku neakceptuje, je obec oprávněna s nemovitostí naložit podle vlastního uvážení,“ vysvětlil Bačanský další postup.