Některé z těchto jmen se někdy objeví zcela náhodou. Ano Havlíčkův Brod má jednu slavnou a téměř zapomenutou rodačku, o které se mnoho nemluví, ani nepíše. Tou rodačkou je herečka Stella Májová. Představitelka filmové Zpěvanky ze slavné pohádky Byl jednou jeden král.

I když v Brodě prožila pouze část dětství, nechala si na něj několik zajímavých vzpomínek. Možná chybělo málo a Stella Májová by se po válce stala stejně neoblíbenou postavou, jako její herecká kolegyně Lída Baarová. Byl to velmi vážný moment herecké kariéry Stelly Májové.

Za války si ji v jednom českém filmu všiml jeden z nejmocnějších mužů třetí říše – Joseph Goebbels. Právě si vybíral herce, kteří by se hodili do německého filmu. Kromě hereček Hany Vítové, Vlasty Matulové a pěti dalších padla volba i na Májovou. Ministr propagandy Hitlerovy vlády sice plamenně kázal o kráse nordické rasy, která je nadřazena ostatním, ale sám nordicky nevypadal ani omylem a viditelně měl slabost pro české herečky výrazně jižního typu.

Filmová katastrofa

Stella Májová dostala příkaz, aby se začala zdokonalovat v němčině. Každého půl roku musela dělat s ostatními vybranými zkoušky na Barrandově, jak ve studiu pokročila. Hodnotil to sám Goebbels. Koncem roku 1944 měla hrát hlavní roli vedoucí Hitlerjugend v jednom politickém německém filmu. „Byla to pro mě katastrofa," vzpomínala později. Naštěstí se Májová nenechala okouzlit možným úspěchem na poli německé kinematografie jako Baarová. Před rolí ji nakonec uchránil její učitel němčiny, velký antinacista žijící v Praze. Řekl, že na tak významnou roli není němčina Májové dostatečně dokonalá. A že za to nebere odpovědnost. Herečka byla šťastná, roli se vyhnula a tím i možnému pronásledování po druhé světové válce.

Dům, kde straší

Stella Májová vlastním jménem Stella Weingärtnerová se narodila v červenci před 93 lety v tehdejším Německém Brodě. Pseudonym si zvolila dle toho, že v máji začala její herecká kariéra. Kde stojí její rodný dům, ví už málokdo. Je to v Žižkově ulici 149, malý kousek od Havlíčkova náměstí. Je to rohový dům na křižovatce ulic Žižkova a Dolní, kde sídlí cukrárna. Otec Stelly Májové byl úředníkem Československých drah. Maminka pocházela z Přibyslavi. To, že malá Stella nebude mít obyčejný život, předznamenalo už její narození.

Herečka později vzpomínala, že se těsně po jejím narození stalo něco zvláštního. Byl červenec roku 1923 a o půlnoci probudily celou rodinu podivné zvuky. Ozývaly se ve zdech. Druhý den přišel do jejich domu blízko brodského náměstí doktor. Chtěl zkontrolovat, jak se daří matce i novorozené holčičce. „Maminka mu hned začala vyprávět o strašidelné půlnoci," popsala ve svých memoárech Stella Májová. Doktor se tomu jen smál a vysvětloval, že matky mívají po porodu takové halucinace, zřejmě se obával, že u Stelliny maminky propuká dnes odborně řečeno, laktační psychóza. V ten moment se zvuky začaly ozývat znovu. Když je doktor slyšel, urychleně se zvedl, políbil matce ruku na omluvu a odešel.

„Už se pak u nás doma nikdy neobjevil, maminka musela chodit k němu do ordinace. Později jsem se v životě setkala s několika dalšími nevysvětlitelnými jevy. Protože nechci eventuálně strašidla urazit, neřeknu, jestli na ně věřím, nebo ne," uvedla později herečka.
S rodným domem herečky je spojena ještě jedna zajímavost. Z jeho fasády vystupuje maketa letecké pumy. Jedná se o připomínku bombardování Brodu na začátku května 1945. Bomba tehdy její rodný dům poničila. V té době už Stella Májová v Brodě nebydlela.
Nejznámější filmovou rolí Stelly Májové je Zpěvanka z pohádky Byl jednou jeden král. Před lety prozradila i něco ze zákulisí natáčení. Třeba jak se točila hostina bez slaných jídel. Na stolech byly jen dorty a cukroví, které herci pojídali. Protože se scéna několikrát opakovala, byli všichni přeslazení. V polední pauze si pak všichni dali buřty s cibulí, aby cukrovou chuť zahnali. A některým se z té kombinace udělalo nevolno. Čokoládový bonbon pak mnozí nechtěli několik týdnů ani vidět. Po tomto natáčení nabídl Jan Werich Májové angažmá v divadle. Zprvu odmítla, ale v roce 1958 již nabídku přijala.

Velká kariéra

Stella Májová si zahrála i vévodkyni v pohádce Princezna se zlatou hvězdou. Měla velmi pěkný kostým, jenže nesmírně hořlavý. „Přidělili mi proto osobního hasiče, který mi byl neustále po boku. Dokonce obětavě stál před dveřmi, když jsem se musela odebrat na onu místnost," popsala Májová ve své životopisné knížce Kam až mě osud zavál. Stella Májová rozhodně nepatřila jako dítě k peciválům, které kam postavíte, tam najdete. Rodiče si s ní užili nemálo starostí.

Svědčí o tom například příhoda o její procházce v německobrodském parku. „Byl na prudkém kopci, dole tekl potůček a přes něj vedl úzký můstek. Jednou ve čtyřech letech jsem se tam na koloběžce řítila dolů. Všichni kolem zkoprněli a čekali, zda se trefím na můstek. Naštěstí to vyšlo. Maminka mi naplácala, co se do mě vešlo. Tehdy rodiče nebyli odsuzováni za menší výprask dítěte, pokud si to zasloužilo. Brácha taky občas dostal a myslím, že jsme byly docela dobře vychované děti," vzpomínala Májová. V Brodě žila do šesti let. Pak se s rodiči odstěhovala do Kralup a ještě později do Mělníka.

A právě na tamním gymnáziu zažila vstup do filmového světa ve velkém stylu. Psal se rok 1939 a šestnáctiletou dívku si vybral Miroslav Cikán do snímku Příklady táhnou. Když pro ni přijeli filmaři velkým autem před gymnázium, byla všechna okna plná studentů. Nadšeně tleskali. A ředitel školy vyšel hlavním vchodem a přivítal režiséra s hlubokou úklonou. Prohlásil, jak je šťastný, že si vybrali studentku právě z jeho gymnázia.

Velké auto s režisérem Cikánem pak odvezlo dívku rovnou do filmového ateliéru. Točila s Natašou Gollovou, Růženou Naskovou či Janem Pivcem i na zámečku Panenské Břežany, kde později bydlel Reinhard Heydrich.

Přišel On

Stella Májová se věnovala herectví v Praze do roku 1991. Jejím prvním manželem byl Vojtěch Egem. Podzim života po roce 1989 se stal pro Stellu Májovou více než překvapivý. Z emigrace se jí vrátil přítel z mládí Jaroslav Mráz a Májová s ním odjela do americké Kalifornie. „A pak se nečekaně ozval „ON". V létě roku 1990 zazvonil telefon a z něj se ozvalo: „Tady je Mráz." Vůbec nic se mi přitom nevybavilo. Až když mi připomněl naše schůzky i to, že znal rodiče i pejska, pozvala jsem ho na kafe. Báječně jsme se bavili. Vyprávěl mi o tom, kde v jižní Kalifornii bydlí, jak je z něj – Jaroslav – Jerry, prostě byl šarmantní a veselý a vůbec se necítil dotčený tím, že jsem ho po těch letech hned nepoznala. Pak jsme byli spolu ještě na večeři a po jeho odjezdu jsem od něho dostala nádherný dopis, kterým mne zval do Kalifornie. Já ho zase dopisem pozvala na Vánoce s pravým smrčkem, svíčkami a kaprem, tedy tím, co v USA neznají. Bydlel vždy u svého bratra, takže to měl být jen Štědrý večer, ale slavení Vánoc se protáhlo přes Silvestr až do 4. ledna s tím, že v březnu za ním přiletím," vzpomínala Májová na první setkání se svou láskou.

Cena akademie

Manželé spolu hodně cestovali a užívali si života. Po smrti svého manžela roku 1998 však zůstala zahraničí, na jejich kalifornském ranči ve Falbrooku. Do České republiky se ještě velmi ráda vracela, když 28. června 2001 obdržela osobně v Praze Cenu Masarykovy akademie umění. Až do vysokého věku si udržovala dobrou fyzickou kondici, ráda řídila automobil, hrála v kasinu a ze zábavy prodávala v obchodě s textilem. I když žila za mořem, v rodných Čechách si udržovala stále vysokou popularitu, v Praze vydala s Věnceslavou Dezortovou memoáry „Kam až mě osud zavál (2003) Čeští diváci si ji z pozdějších let pamatují hlavně jako temperamentní tetičku z Ameriky v sérii komedií o rodině Novákových a Bartáčkových, Zítra to roztočíme. Zemřela v USA 5. listopadu roku 2009, jejím přáním bylo, aby její popel byl rozprášen společně s popelem jejího zesnulého manžela a psa.