Kdo a kdy vás oslovil?

Počátkem loňského roku mě oslovili organizátoři a zeptali se mě, zda bych byl ochoten strávit týden na Vysočině.  Souhlasil jsem a vězte, že to je   moje devátá olympiáda, kterou prožiji v roli moderátora. Dohodli jsme se a jsem tu. Věřím, že do čtvrtka vydržím v plné kondici a hlavně, že to vydrží hlasivky i tělo.

Jak dlouho jste se na tuto olympiádu připravoval?

Jde o kontinuální proces. Nikdy se nepřipravíte na sto procent. Vždy tam je mezírka, kdy vás může něco zaskočit.  Zkušenosti ale pomohou se s takovými situacemi poprat.  Když jsem dělal desátý přenos, tak jsem si říkal, že oproti prvnímu jsem bojar. Když jsem dělal stý přenos, tak jsem si říkal, jak jsem u toho desátého mohl být tak drzý, že  jsem si říkal, že už o tom něco vím.  A když jsem dělal třítisící, tak jsem zjistil, že u toho tisícího jsem byl vlastně na začátku své komentátorské  dráhy.

Co považujete za hlavní smysl této akce?

Samozřejmě se všichni asi vidí, jak se jednou dostanou na tu pravou olympiádu. Když se to podaří, je to jenom dobře. Ale  smyslem je, že ty děti něco dělají pro své tělo, najdou si nové kamarády.

Jaký máte vztah k Vysočině?

Především ten hokejový.  Stačí říct jen pár jmen: Pikner,  Holíkové, Honza Klapáč, Honza Suchý, Pepa Vašíček.