„Ve spolupráci s Českou speleologickou společností z Jihlavy a doktorem Václavem Cílkem zde proběhlo natáčení pro pořad České televize o podzemních krásách v naší zemi. Pořad, točený dokumentaristou režisérem Josefem Harvanem, bude odvysílán v roce 2017," informoval místostarosta Přibyslavi Michael Omes.

Při této příležitosti Václav Cílek vyslovil podle místostarosty Omese názor, že přibyslavská štola pod farou je středověké důlní průzkumné dílo a je velmi podobné štolám v Jílovém u Prahy a v Kutné Hoře. „To vše dobře zapadá do nejstarší doposud nám známé historie města, o které se dozvídáme z listiny Smila z Lichtenburka z roku 1257. V listině je zmíněna právě těžba stříbra v některých místech na Havlíčkobrodsku včetně Přibyslavi," zdůraznil Omes.

Jihlavští jeskyňáři po dohodě s městem Přibyslav provedli zaměřování štoly, které do budoucna poslouží k dalším průzkumným pracím a rovněž ke zpřístupnění štoly pro veřejnost. Přibyslavská štola pod farou patří k poněkud tajemným místům, protože dlouho nebylo zcela zřejmé, k čemu sloužila. První zmínka o městě Přibyslav pochází z poloviny 13. století. V okolí města se již ve 13. století, podle dnes již zesnulého přibyslavského historika a mineraloga Oldřicha Málka, doloval galenit s významným podílem stříbra. Těžbu ukončily husitské války a pokusy o její obnovení v 16. století již nebyly příliš úspěšné.

Podzemní chodba měří asi 100 metrů, vchod do štoly se nachází ve svahu nad řekou Sázavou zhruba 150 metrů jihozápadně od přibyslavské fary. V hornině štoly bylo speciálními analytickými metodami zjištěno nepatrné, zcela netěžitelné množství zinku, olova, niklu, mědi, kobaltu a stříbra.

O účelu štoly se lze dnes jen dohadovat. Píše o ní podrobně Kulturní zařízení města Přibyslav jako o jedné z místních historických rarit. „Přesto však některé okolnosti ukazují na to, že štola měla postupně sloužit dvěma účelům. Začala být ražena například jako úniková chodba ze středověkého města, zejména v části blíže ke vchodu si staří horníci ulehčili práci tím, že sledovali tektonickou poruchu. Buď současně s těmito pracemi, nebo i později, mohli horníci okolí štoly pokládat za nadějné na výskyt barevných kovů nebo stříbra a prováděli proto práce spojené s prospekčními účely. Je samozřejmě stejně tak dobře možné, že nejprve byla štola ražena s úmysly těžit, až později byla upravena a využita jako chodba úniková. Přesné určení stáří štoly a určení jejího účelu zůstává však předmětem dalších prací a výzkumu," informuje Kulturní zařízení města Přibyslav.

„Na vyklizení štoly, v roce 1996, se různou měrou a pracovním nasazením podílelo 72 dobrovolníků. Vyvezlo se tehdy téměř 1100 plných koleček různých usazených naplavenin," doplnil místostarosta Omes. V současné době je štola pod farou přístupna pouze výjimečně, v rámci městských oslav, hlavně pak pro odborníky nebo pro amatéry zabývající se geologií či středověkým hornictvím.

Je tomu tak proto, že město Přibyslav nemá tolik peněz, aby mohlo zaručit bezpečnost návštěvníků z řad široké veřejnosti, při pravidelné prohlídce této zvláštní památky.

Štola, kterou je dle způsobu ražení možné datovat do 13. století, nejpozději do 14. století, je bezesporu nejstarší dochovanou památkou v Přibyslavi i když doposud není důvod jejího vzniku úplně přesně objasněn, je bezesporu součásti historie města. Štola je z hlediska technického také zajímavým svědectvím vyspělosti a úrovně středověkého havířství.