Zdravotníci se v poslední době i v Čechách setkávají se žloutenkou typu E, která se vyskytuje hlavně v tropech.

Nové trendy v léčbě očních chorob a novinky v činnosti společných laboratoří byly hlavním námětem konference nelékařských profesí –  zdravotních sester a laborantů, která se včera konala v Havlíčkově Brodě.

„Chtěli bychom představit kolegům nové trendy v léčbě šedého a zeleného zákalu a v onemocnění sítnice," informovala vrchní sestra očního oddělení brodské nemocnice  Marie Lédlová. Málokterý lékařský obor změnil za posledních pár let svou tvář a své možnosti tolik, jako právě oční lékařství. Udržet krok s tímto neustávajícím progresivním trendem je snahou i současného kolektivu očního oddělení. Nyní se na očním oddělení provádějí operace šedého a zeleného zákalu a jiné drobné operace, na které navazuje důsledná pooperační péče.

Zrádný zelený zákal

Podle Marie Lédlové absolvuje operaci šedého zákalu za rok zhruba 1660 pacientů, počty nemocných rok od roku průběžně stoupají. Jak zdůraznila, šedý zákal je na rozdíl od zeleného léčitelný, operace je prováděna vsazením umělé čočky do nemocného oka. „Zelený zákal je mnohem zrádnější, protože úbytky zraku zeleným zákalem způsobené jsou nevratné," vysvětlila vrchní sestra očního oddělení s tím, že ale pacienti si jsou toho vědomi a stanovenou léčbu dodržují, pravidelně chodí na kontroly.

Oční oddělení brodské nemocnice provádí i korekční operace u pacientů postižených vetchozrakostí k níž dochází zhruba kolem čtyřicátého roku věku.  „Na očním oddělení možno refrakční vady korigovat adekvátní brýlovou korekcí, případně vadu odstranit operačně v místním znecitlivění prostřednictvím implantace umělé nitrooční čočky, multifokální, trifokální nebo torické. Zákroky se nejčastěji provádějí ambulantně," upřesnila vrchní sestra Lédlová a připomněla, že v poslední době narůstá i počet pacientů diabetiků trpících onemocněním sítnice, proto by každý diabetik měl docházet pravidelně na kontroly očního pozadí.

Na rakovinu moderní metodou

Oddělení společných laboratoří představilo například moderní metody kvantitativního stanovení hemoglobinu ve stolici, což podle vedoucí laboranty Libuše Kučírkové výrazně přispívá ke včasné diagnostice rakoviny tlustého střeva, kterou trpí v ČR stále více pacientů. Ve druhé polovině konference přišla řeč i na diagnostiku limské boreliozy, či výskyt žloutenky typu E, která se v ČR dřív téměř neobjevovala. Její „domovinou" je Indie, Asie, jižní Amerika, kde žloutenkou E trpí hlavně mladiství a mladí dospělí. Průběh nemoci je podobný jako u žloutenky typu A.

Úmrtnost je u obou nemocí podobná, ovšem u těhotných žen je při nakažení žloutenkou E vyšší až o 20 procent. Nákaza se přenáší vodou nebo kontaktem s nakaženou osobou. Podle odborníků výskytu žloutenky E na našem území vliv hlavně migrace cizinců a častější cesty českých turistů do exotických zemí, odkud si mohou žloutenku přivézt jako nechtěný „suvenýr."