Stoupenci kremací se sdružují v organizaci Společnost přátel žehu. Každých pět let pořádá organizace dokonce celorepublikový sněm. Společnost přátel žehu má v celé ČR asi 16 tisíc členů, většinou středního a vyššího věku.
„Proč pohřeb žehem? Důvody jsou především ekologické. Tento způsob pohřbívání šetří půdní fond, budováním vsypových louček odpadá městům starost o opuštěné hroby," zdůraznil na jednom z posledních setkání ústřední tajemník společnosti Stanislav Motyčka. Jak připomenul, první krematorium bylo v Čechách otevřeno v roce 1918 v Liberci.
Na Havlíčkobrodsku se počet členů Společnosti přátel žehu blíží ke stovce. K významným aktivitám havlíčkobrodského spolku patří podle lékařky Marty Kabrdové především vybudování vsypové loučky na brodském hřbitově.
Společnost přátel žehu oceňuje hlavně přijetí nového zákona o pohřebnictví, který podle jejich názoru vrací do podnikání kolem „posledních věcí člověka" tolik potřebnou etiku.
„Důvody, proč jsem se rozhodl pro pohřeb žehem, jsou svázané s rodovou tradicí. Moji rodiče se rozhodli pro pohřeb žehem. Důvody jsou i ekonomické. Dneska stojí pohřeb do země kolem třiceti tisíc korun a víc, ceny stále rostou. Pozůstalí mají s pohřbem spoustu starostí. Já zaplatím určitou částku a už se nemusím o nic starat, ani moji příbuzní. Kdybych zemřel, pak moje žena, či někdo z rodiny vytočí jedno pražské číslo," vysvětlil výhody kremace Petr Blažek z Třebíče. Jak upřesnil, má každý člen spolku u sebe kartičku s potřebnými údaji v případě úmrtí Společnost přátel žehu svým členům zajistí pohřeb bez problémů. To je podle pana Petra velmi výhodná skutečnost pro lidi staré a osamělé, o jejichž pohřeb by se pak musela starat obec.

Předjednat si pohřeb i na deset let dopředu, nebo se stát po smrti stromem, či květinou. Takové novinky nabízí například pohřební služba Anděl Polná. „Předjednat si pohřeb dopředu, to znamená, že si zájemce o pohřeb, většinou to bývají osamělí senioři, především ženy, předem objedná pohřeb, včetně celého obřadu. Vše je právně podloženo, pozůstalým, případně obci, pak odpadne starost s vyřizováním pohřbu a platbou,“ vysvětlila za pohřební službu Anděl Polná Lenka Pavlok.
Tato pohřební služba přichází s další novinkou, urnami v přírodě. „Tento typ obřadu je úředně povolen tuším od roku 2014. Urna do přírody je určená k uložení do země. Je ručně vyráběná z ekologického materiálu, který se v zemi rychle rozloží. Do urny přesypete kremační popel zesnulého, který můžete smíchat se sušenými okvětními lístky růží, lístky stromu, jehličím či lučním kvítím a zasadíte stromek nebo květinu. Při růstu se kořeny s kremačním popelem propojí a vy již jen pozorujete, jak matka příroda vytváří nový život v podobě rostliny, do níž vstoupil i vámi milovaný člověk,“ vysvětlila podstatu této novinky Lenka Pavlok. Součástí této urny je soška anděla, vyrobená ze šamotové hlíny. Lze ji ponechat na místě v přírodě, kam uloží pozůstalý urnu nebo si ji nechat doma. Do sošky lze vložit čajovou svíčku. Zatím co ceny klasických obřadů se pohybují v desítkách tisíc korun, cena urny do přírody, včetně sošky Anděla činí 1.560 korun i s DPH.
Pohřební služba Anděl ale vychází vstříc i pozůstalým, kteří dávají hlavně na venkově ještě stále přednost klasickým obřadům. „Proto jsme zavedli pro pozůstalé speciální služby. Úřední hodiny pro nás neexistují. Prakticky nonstop servis. Sedm dní v týdnu, včetně sobot a nedělí jsme ochotni navštěvovat pozůstalé přímo u nich doma a dojednat s nimi základní kostru smutečního obřadu přímo na místě. A to včetně podoby smutečního oznámení, květinové výzdoby a dalších podrobností. Někteří klienti se cítí doma daleko lépe, protože návštěva kanceláře pohřební služby je stresuje,“ vysvětluje Lenka Pavlok. Pohřebnictví je velmi specifická služba. Podnikat v tomto oboru je podle Lenky Pavlok o důvěře, tradici a serióznosti.

„Samozřejmě také o penězích. O těch se v souvislosti s ekonomickou krizí hovoří hodně často i v oblasti zajišťování pohřbů. Proto se snažíme pozůstalým nabídnout nejen odpovídající služby, ale také přijatelné ceny,“ zdůraznila Pavlok s tím, že jednou z takových služeb jsou například ekonomické pohřby. Podstatou je pevně sjednaná cena obřadu, který zahrnuje jak výběr rakve, tak i květinou výzdobu, ale třeba i vykopání hrobu, kamenické práce na pomníku. Pozůstalí se tak vyhnou různým dalším doplatkům, které mohou původní cenu celkem skromného obřadu vyšroubovat do nečekané výše. Průměrná cena takového obřadu se pohybuje v částce do 20 tisíc korun. Těm, kteří mají finanční problémy, nabízí pohřební služba Anděl i pohřeb na splátky.
Moderní legislativa dává pozůstalým možnost uspořádat pro nebožtíka i zcela netradiční obřad. Některými dotazy na netradiční formy pohřbů se občas dokonce zabývá i kancelář ochránce lidských práv. Zatím co obyčejný obřad bez hudby a řečníka stojí kolem deseti tisíc korun, skutečně netradiční obřad je dražší. V obřadní síni může znít techno či metalová hudba. Na Pelhřimovsku se podle provozovatele tamní pohřební služby Luboše Zrna občas objeví zájemci o budhistický obřad, který trvá více než dvě hodiny. Ovšem veliký zájem o netradiční rozloučení není. Hlavně v malých městech nebo na venkově dávají pozůstalí přednost klasickému obřadu. Podle kanceláře ombudsmana zákon o pohřebnictví umožňuje pouze dva způsoby pohřbení – uložením do hrobu či hrobky na veřejném pohřebišti, nebo zpopelněním v krematoriu. Zatímco nezpopelněné pozůstatky není dovoleno pohřbít jinde než na hřbitově, u zpopelněných pozůstatků lze zvolit i jiné místo.
Zajímavosti a kuriozity
Pro kremační hnutí v Česku jsou důležitými mezníky léta 1883, kdy byla zpopelněna první Češka v krematoriu Gotha v Německu, 1885, kdy byl založen první kremační spolek v Rakousku-Uhersku „Die Flamme" (Plamen), 1899, kdy byla v Čechách založena „Společnost pro spalování mrtvol" a 1909, kdy byl založen spolek „Krematorium". Významným počinem bylo v roce 1914 uvedení do provozu „Prvního českého národního krematoria v Chicagu" v péči Českého krajanského spolku.
Roku 1915 byla zahájena a roku 1917 dokončena stavba krematoria v Liberci – prvního krematoria v Čechách. Prvních obřadů a prvních zpopelnění se toto krematorium dočkalo až po 28. říjnu 1918 v samostatné Československé republice.
Populární se stala myšlenka pohřbívání žehem v Československu po roce 1945. Nejvíce moderních krematorií bylo postaveno mezi rokem 1960 a 1980.
Proces „biologické kremace“ je biotechnologům znám už desetiletí, ale vůbec první veřejná resomace proběhla pod taktovkou skotské firmy Resomation Ltd. teprve až v roce 2010 na Floridě. Jen tam totiž úřady uznaly tento pohřební proces za dostatečně etický a důstojný. Odtud se popularita zkapalnění rozšířila do dalších států USA. V Evropě se této alternativě zatím příliš nedaří.
O co vlastně jde? Místo přímého ohně, který někteří lidé nepovažují za očistný, ale spíše za ničivý a surový, spoléhá celý proces rozkladu na mírné teploty, tlak a chemikálie. Je navíc úspornější alternativou, spotřeba energie během celého procesu je sedmnáctkrát nižší než během klasického žehu. Výsledkem celého procesu je sterilní průhledná tekutina, zhruba o objemu jednoho litru. Cena se pohybuje mezi 15 až 20 tisíci korunami. Rušivě působí, že spolu s lahví dostanete také malý box, který obsahuje umělé kloubní náhrady, titanové destičky, kardiostimulátor či amalgánové plomby, které měl zesnulý v těle.