Zajímavý pokus. Tak vnímá travnatou střechu ředitel školy Wolkerova Miloš Fikar. Suchomilné trávy nepokryjí střechu celou.

„U nás je to křídlo budovy se šatnami mezi školní jídelnou, druhým stupněm a přístavbou, kde máme dílny,“ řekl Deníku. Plocha měří přes tisíc metrů čtverečních. Jak dodal ředitel, líbí se mu, že o travnatou střechu nemusí škola pečovat. „To nám vyhovuje. Fólie, speciální substrát, rostliny. Neumím si představit, že bychom to dělali sami,“ dodal s tím, že sečení trávy kolem školy mu stačí.

Od experimentu si ředitel slibuje využití rovné střechy která už dobře nevypadá. „Potřebuje rekonstrukci. S travnatým porostem se problém vyřeší,“ poznamenal ředitel.

Milan Krčmář
Čtyřicet let starý TGV ukazuje naši zaostalost

Podobně to vnímá ředitelka základní školy Nuselská Milena Popelová. „U nás pokryje tráva prostor nad šatnami. Střecha potřebuje opravu. Zarostlá bude vypadat lépe,“ poznamenala ředitelka.

Zelenou střechu má v Havlíčkově Brodě kavárna v parku Budoucnost. Kavárník Josef Švec si nestěžuje. „Trávu na střeše máme od doby, kdy se kavárna postavila. Je to součást proměny parku. V létě, když je horko, je v kavárně příjemně. Určitě líp, než kdyby slunce pražilo do plechu,“ poznamenal.

Zelené střechy

Škola Nuselská: střecha nad šatnami

asi 500 metrů čtverečních
cena 4,5 milionu

Škola Wolkerova: střecha nad šatnami, třídami a dílnou

přes tisíc metrů čtverečních

cena asi osm milionů

Zelená střecha prodlužuje životnost střešní izolace, chrání před nepřízní počasí. Nejjednodušší způsob je osázet ji rostlinami například netřesky, co vystačí s minimem zeminy a zálivkou deštěm. To je zelená střecha extenzivní. O takovou střechu není třeba se starat, žije vlastním životem.

Mladá maminka Monika Kasalová na hřišti před kavárnou na dotaz, jak se jí střecha líbí, pokrčila rameny. „Zvláštní. Asi to bylo drahé. Bála bych se, že se tam drží voda a poteče dovnitř,“ odpověděla.

Podle brodského místostarosty Zbyňka Stejskala se díky zeleným střechám zlepší komfort výuky ve třídách a trochu se v létě ochladí i prostředí kolem budov.

„V neposlední řadě vyřešíme rekonstrukce plochých střech na obou školách. Důležitý je přepad uprostřed střechy jako odtok přebytečné vody při prudších deštích,“ zdůraznil Stejskal s tím, že s travnatou střechou má osobní zkušenost. „Jen pozitivní, střechu není potřeba udržovat. Když prší, voda prakticky neteče do kanalizace. Podobné střechy jsou v Humpolci. Má je pivovar Bernard. V současné době máme k dispozici projekt a čekáme na dotaci, která činí až osmdesát procent ceny,“ dodal místostarosta.

Jak následně vysvětlil, radní v Brodě reagovali na dotační výzvu, ale také chtěli řešit problémy s energiemi. Zelené střechy přinesou podle Stejskala úsporu při vytápění budovy a přispějí ke zlepšení životního prostředí.

Cena zelených střech je ale poměrně vysoká. Na Nuselské přijdou úpravy podle informací Deníku na víc než čtyři miliony, na Wolkerovce dokonce kolem osmi.

Jiří Svoboda je vědecký pracovník Ústavu fyziky materiálů Akademie věd ČR. Podle jeho vyjádření pro Ekolist občanského sdružení Bezk zelená střecha má klady i zápory. Zadrží část dešťové vody, rostliny, které vodu vypařují, chladí okolní vzduch.

„Zelená střecha je těžká a klade nároky na nosnou konstrukci. Musí tam být kvalitní hydroizolace, V době dlouhých veder zelená či spíše žlutá střecha nemá co odpařovat, tudíž nechladí, když je to nejvíce potřeba,“ uvedl i negativa.