Od minulého pondělí to umožňuje vyhláška Ministerstva životního prostředí.

Oddechnout si může třeba paní Marie z Havlíčkova Brodu, která se rozhodla před dvěma lety nechat pokácet 
na svém pozemku dva vzrostlé stromy. „Stromy nebyly nejmladší. Jakmile zafoukal silný vítr, lámaly se jim větve. Protože to byly větve silnější než ruka dospělého člověka, několikrát poškodily plot sousedům. Ti žádali, abych nechala stromy pokácet," řekla paní Marie a popsala, jakým procesem musela projít.

„Žádala jsem na příslušném odboru Městského úřadu v Havlíčkově Brodě. Jenže tamní úřednice si dávala na čas a protahovala vyjádření neuvěřitelným způsobem. Protože kácet se smí jen v době vegetačního klidu, trnula jsem, že určenou dobu zmeškám, stromy porostou dál a já budu žádat další rok 
o kácení znova a opět zbytečně," konstatovala paní Marie.

Ekolog je v klidu

K situacím, kdy se nestihne žádost o kácení vyřídit ve vhodném termínu, by už nemělo docházet. Podle vyhlášky mohou nyní majitelé kácet stromy na pozemcích u domů v zastavěném území obce, 
na něž není veřejný přístup a jsou oplocené. Nezáleží na tom, jak je strom velký.

„Neobávám se, že by došlo k masivnímu nárůstu kácení stromů, neboť každý majitel zahrádky se o svůj majetek většinou dobře stará," zmínil Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v Havlíčkově Brodě. Podle něj jde o vcelku rozumný návrh.

Návrh usnadní život soukromým vlastníkům pozemků. „Pokud ovšem nedojde k nějakému zneužití, kdy bude určitý pozemek účelově oplocen, prohlášen za soukromý a stromy na něm následně pokáceny," varuje ekolog Hlaváč.

Za krok správným směrem označuje novou vyhlášku i místostarosta města Přibyslav Martin Kamarád.

„Jestli mi v posledních dvou letech dělá někdo radost, pak je to ministr životního prostředí. Osobně bych byl proto, aby o stromech na svých pozemcích mohl rozhodnout vždy vlastník, snad vyjma stromů chráněných státem, kde by měl ale veškerou odpovědnost a financování převzít stát.

Když jsem ale slyšel argumenty takzvané ekologické protistrany, která kritizovala i toto minimální rozvolnění, byl jsem vděčný i za tento malý krůček správným směrem. Jsem přesvědčen, že přísnou regulací kácení dřevin směřujeme spíše k tomu, že vzrostlé zeleně ve městech ubývá, než k efektu opačnému, tedy k ochraně zeleně," říká přibyslavský místostarosta, který počínání ministra chválí v přibyslavském zpravodaji.

Argumentuje tím, že každý strom má svoji životnost, zvláště stromy zatěžované okolní výstavbou a provozem, jež poškozují jejich zdravotní stav.

Omezování kácení stromů na soukromých pozemcích vedlo podle Kamaráda k problémům, kdy majitelé museli stromy udržovat na své náklady a nést veškerou odpovědnost za případné škody stromy způsobené. S novou vyhláškou nemá problém ani Lukáš Musil z občanského sdružení mladých ekologů Mezník z Olešenky. „Novou vyhlášku neodsuzuji. Protože znám případy, kdy stromy rostly moc blízko nemovitosti a majitelům to působilo velké starosti. Obavy bych měl, kdyby někde docházelo k masivnímu kácení," říká mladý ekolog.

Mít právo na vlastní majetek

Rozhodnutí, zda na vlastním pozemku stromy kácet a nebo ne, by měl i podle Davida Šimáčka stát nechat pouze na rozhodnutí majitele.

„Rozhodně jsem pro právo majitele nakládat se svým majetkem dle vlastní libosti. Je-li někdo takový hlupák, že si kvůli hrabání listí vykácí zahradu, budiž mu úhor odměnou. Ale žádný úředník mu do toho nemá co mluvit," konstatuje Šimáček.

Podle vyhlášky není ale například možné kácet bez dovolení strom v zahrádkářské kolonii. Výjimku mají i památné stromy, byť na vlastní zahradě. Nesmí se ani kácet dřeviny, na nichž sídlí ptáci, je potřeba počkat, až mláďata vyvedou.

„V případě zahrad určených k bydlení se nepovede řízení vůbec s výjimkou památných stromů. Nejedná se o veřejně přístupnou zeleň. Změna spočívá v tom, že bude výsostným právem vlastníků, jakým způsobem budou nakládat s touto zelení, fakticky se tak stejně děje," uvedl při vzniku vyhlášky bývalý ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Dosud lidé museli žádat o povolení odstranit strom na vlastní zahradě, pokud má ve 130centimetrové výšce nad zemí průměr více než 80 centimetrů. Na jeho výšce nezáleželo.