Ten studentům ukázal třeba to, jak vypadá oblast zasažená takzvaným blackoutem, tedy výpadkem elektřiny. Příkladem se stal noční satelitní snímek USA ze srpna roku 2003. Pro velká města, jako je Praha, Brno nebo Ostrava by měl výpadek elektřiny dalekosáhlé následky.

„Nastaly by poruchy zásobování vodou a teplem, zkolabovala by doprava. Člověk euroatlantické civilizace je na elektřině existenčně závislý. Při její výrobě z fosilních paliv ale stoupá produkce emisí CO2 a výrobu z obnovitelných zdrojů zase ovlivňují povětrnostní podmínky. Provoz bezemisních jaderných elektráren klade mimořádně vysoké nároky na bezpečnost,“ uvedla Martina Drábková ze společnosti Hejl Servis.

Podle ní u studentů vzbudily zájem i praktické ukázky, třeba měření radioaktivity okolního prostředí, předmětů a lidského těla. Jaká je intenzita všudypřítomného záření si mohli studenti ověřit s pomocí přenosného dozimetru DC-3E-98, kterému se přezdívá žehlička.

„Projekt Energie – budoucnost lidstva běží s podporou společnosti ČEZ nepřetržitě již osmnáctým rokem. Vyučující nejvíc oceňují průřezovost obsahu besed, objektivitu a otevřenost lektorů. V anonymním průzkumu, který se uskutečnil v několika desítkách škol v celé ČR, dali všichni dotázání učitelé a učitelky nejvyšší možnou známku vyváženosti výkladu o výhodách a nevýhodách jednotlivých klasických a obnovitelných zdrojů energie a o vlivu výroby elektřiny na životní prostředí. Besedy podle nich mají také velký vliv na zvyšování zájmu mládeže o studium technických a přírodovědných oborů,“ doplnila Drábková.