K původním majitelům se vrátí jen asi třetina nalezených věcí. „Ročně bývá evidováno až tři sta nálezů, v současné době jich evidujeme sto osmdesát,“ shrnula Alena Benešová z finančního odboru ve Žďáře nad Sázavou. Podobně je na tom i Jihlava. „Měli jsme tu pivní sud, invalidní vozík či koloběžku. Jako nález jsme přijali třeba i kompletní nákup jídla nebo kufr plný oblečení,“ připomněla Kateřina Škarková z Jihlavského správního odboru to nejzajímavější, co prošlo Magistrátem města Jihlavy.

Přesto však platí, že mezi nejčastějšími nálezy bývají klíče, peněženky, mobilní telefony a oblečení. „Osobně si myslím, že některé předměty jsou věci, které vlastníci vyhodí do odpadu, odkud je někdo ‚zachrání‘ a odevzdá,“ domnívala se Jana Musílková, sekretářka starosty města Chotěboř.

Nálezy na obecní úřady nenosí pouze občané, ale i právnické osoby jako policie, banky, nákupní centra, kina nebo dopravní společnosti.

Vedle svých oficiálních webových stránek pak obce ke zveřejnění nálezu velmi často využívají Národní databáze nálezů i Facebook. „Ke zveřejnění nálezů využíváme nejčastěji místní rozhlas,“ doplnila možnosti Ivana Křesťanová z Úřadu městyse Krucemburk.

S nalezenými věcmi se následně nakládá podle jejich povahy a zákona. Majitelé věcí mají na vyzvednutí tři roky, poté se vlastníkem stane příslušná obec. „Po uplynutí tříleté lhůty, jsou finanční hotovosti uložené na depozitním účtu města převedeny na příjmový účet města, věci určené k fyzické likvidaci jsou předkládány majetkové komisi magistrátu. V uplynulém období byla například jízdní kola věnována do sbírky Kola pro Afriku,“ vzpomínala Kateřina Škarková. Další nalezené a nevyzvednuté věci také bývají nabídnuty k odkoupení zaměstnancům příslušných obcí, přesto však často končí na sběrném dvoře.

„Je vždy příjemné, když se podaří nalezené věci vrátit majitelům a ušetřit jim starosti s výměnou zámků kvůli ztraceným klíčům, nebo potěšit majitelku ztracené zlaté náušnice,“ shrnula význam této služby občanům Jana Musílková.

 
Pavlína Rázlová