Ulici, která nese jméno vynikajícího německobrodského stavitele Josefa Šupicha (1842 – 1923), totiž lemuje osmnáct výstavních panelů s fotografiemi a historickými dokumenty. Jejich prostřednictvím pořadatel výstavy seznamuje veřejnost nejen s osobností Josefa Šupicha a jeho dvou synů, taktéž stavitelů, ale také s celou řadou veřejných, soukromých i církevních staveb, které Šupichovi a jejich firma postavili. A to nejen v tehdejším Německém Brodě, ale také například v Praze, ve Ždírci u Jihlavy či jinde.

Šupichova ulice se tak právě v těchto dnech stává zajímavým cílem pro vycházky lidí z Havlíčkova Brodu, kteří se chtějí podívat na vznikající obytnou čtvrť, ale současně se chtějí dozvědět i mnoho zajímavého o rodině a firmě Josefa Šupicha.

Podle havlíčkobrodského historika Michala Kampa byla firma Josef Šupich založena pravděpodobně v roce 1868 přímo v Německém Brodě. Tedy v době, kdy se díky postavení železnice očekával ve městě dynamický růst.

„To se potvrdilo a Šupichova firma, i díky majitelově přítomnosti ve správě města, byla jako první u toho. I přes dva majitele, otce a syna, se firma po 80 let své existence stále jmenovala Josef Šupich. Prokop Šupich neměl jediný důvod název měnit. Ctil jméno zakladatele a jméno značky," uvedl Kamp.

Soběstačná firma

Sídlo firmy bylo v Nádražní ulici, kde v rodinné vile byly zároveň kanceláře a archiv. Krom několika stálých zaměstnanců, především předáků a inženýrů, zaměstnával Šupich i několik desítek sezónních cihlářů a zedníků. Firma úzce spolupracovala s kováři, sochaři nebo klempíři. Jinak byla firma soběstačná – cihly a truhlářské výrobky si vyráběla sama.

„Josef Šupich se rozhodl být co nejvíce soběstačný na stavebním materiálu. Roku 1876 zřídil parní pilu v Nádražní ulici a roku 1883 první cihelnu v Okrouhlických Dvořácích. „Hicovka", jak se peci říkalo, produkovala najednou asi 40 000 cihel. Už roku 1888 proto postavil v sousedství cihelnu novou, kde se uplatnila technologie okružního ohně a pálilo se najednou na 56 000 cihel. Okružní pec byla mnohem úspornější a jejím zprovozněním se „hicovka" zavřela.

Poslední cihelna vznikla roku 1909 u Cihlářského rybníka. Byla plně poháněna parním motorem a představovala v kraji nejmodernější typ. Není divu, že po znárodnění se s jejím provozem počítalo ještě na dlouhá desetiletí. Právě výborné cihly, díky iniciále Š zvané „šupišky", jsou dodnes známým, stále oblíbeným a užívaným produktem Šupichovy firmy," podotkl Kamp.

Konec firmy Josef Šupich přišel po skončení druhé světové války. Po smrti Prokopa Šupicha ji totiž stát v roce 1947 znárodnil.