Pro návštěvníky je připravena noční prohlídka selské usedlosti spojená s lidovou veselicí. Na dvoře vystoupí dudácká kapela Stražišťan a Loutkové divadlo Rózy Blechové zahraje upravenou hru Sen noci svatojánské. Po setmění budou zapáleny svatojánského ohně.

Svatojánská noc patří k lidovým tradicím, které již pomalu upadly v zapomnění. Svatojánská noc je evropský lidový svátek slavený v předvečer 24. června, tedy svátku Jana Křtitele. Navazuje na předkřesťanské oslavy letního slunovratu, jakými jsou slovanská kúpadla nebo anglosaská Litha. Typickým symbolem jsou svatojánské ohně, zapálené na kopcích. Symbolicky představují slunce, které je v době letního slunovratu na vrcholu. Ten, kdo chtěl po celý rok získat dostatek tělesných sil, měl oheň přeskočit. V ohni se tradičně zapalovala košťata, kterými účastníci svatojánských oslav kroužili nad hlavou. V některých částech Evropy se z kopců pouštěla hořící kola či sudy, symbolizující putující slunce.

Důležitou součástí Svatojánské noci je i svatojánské čarování, týkající se především sběru bylin a milostné magie. S magií lásky souvisí víra v devatero bylin. Květy natrhaně v noci tajně na louce, ze kterých dívka uvije věneček, jí prý napoví, koho si vezme.

Některá jiná milostná kouzla sloužila dokonce k tomu, aby vyhlédnutý mladík byl za pomoci magie přinucen zamilovat se do dívky, která si ho vyhlédla. Stejně tak naši předkové tvrdili, že v tuto noc lze nalézt v lese kouzelné zlaté kapradí, které kvete pouze jednou za rok, o půlnoci právě na Svatojánskou noc. Naši předkové věřili, že ono kapradí skrývá velkou magickou moc. Oslavy slunovratu se změnily ve Svatojánskou noc poté, co na území Evropy přišlo křesťanství. O tajemné svvatojánské noci prý ožívají nadpřirozené síly a otevírá se brána mezi světy. Je možné vyvolat duchy zemřelých a spojit se s tajemnými mocnostmi. Země se otevírá, skály se rozestupují, je možné najít poklady.