Na přelomu devatenáctého a dvacátého století se tedy mohlo zdát, že kapacitně bude vzdělávací proces pro brodské žáky na nějakou dobu zajištěn. Jenže tomu tak nebylo.

Již v prvních měsících existence mladé Československé republiky se ukázalo, že dítek školou povinných začíná být v Německém Brodě více, než jaké možnosti stávající školní prostory poskytují, a proto situaci bylo třeba akutně řešit. Spory mezi radními navzájem a zároveň mezi pedagogy se však vedly nejen na téma návrhu umístění nové budovy, ale  také kolem zásadního rozhodnutí, zda by měla být v prvé řadě postavena budova pro školu obecnou, kterou prosazovala radnice či měšťanskou, za kterou vehementně bojovali učitelé.  

Vytipovaných míst byla celá řada

Nápadů na lokalitu byla celá řada, navrhována byla třeba parcela na Humpolecké ulici, v parku nad dnešním zimním stadionem, na Letné, u pivovaru, ale nakonec zvítězil návrh na umístění školy v parku nad rybníkem Obora.
Zdlouhavé diskuse řešící typ školy a její umístění a zejména nedostatek obecních financí však odsunulo reálné kroky směřující k výstavbě až do třicátých let dvacátého století. V té době  už byla situace s rostoucím počtem žáků více než kritická.

Teprve v roce 1930 byla vypsána architektonická soutěž na stavbu měšťanské školy, kterou vyhrál pražský architekt Bohumil Hübschmann, který pojal svůj návrh v tehdy moderním funkcionalistickém stylu.

Stavba měla být provedena jako soubor tří navazujících, ale zároveň „uskakujících“ objektů, kdy mezi pavilony školy chlapecké a dívčí byl navržen propojující pavilon tělocvičny.

Celkové náklady byly propočteny na více než čtyři miliony korun, což se ukazovalo jako velký problém.  Město sice získalo půjčku na zhruba čtvrtinu potřebného krytí, ale shánění dalších financí bylo v předválečné době velmi těžké.

Začalo se školou pro chlapce

V roce 1935 byly zajištěny prostředky alespoň na první etapu – stavbu objektu chlapecké měšťanky.
Radnice byla přesvědčena, že další peníze sežene později a bude poté s následnou výstavbou pokračovat.  V Brodě si totiž všichni vroucně přáli, aby byla stavba co nejrychleji zahájena.

V roce 1935 pokračovatel firmy Prokop Šupich vyhrál zakázku na realizaci stavby a již v následném roce byla škola, respektive první z Hübschmannových objektů, dokončen. Velká sláva se konala 1.září 1936, kdy se škola předala veřejnosti a hlavně tedy chlapcům do užívání. To však bylo na dost dlouhou dobu vše. Konečné dostavby se Základní škola V Sadech totiž dočkala až mnoho let po válce, konkrétně v roce 1960 (vyučovat se však provizorně začalo již v září 1959), tedy až po 24 letech!

Dokončení již neprováděl Prokop Šupich a též i předválečný funkcionalistický projekt nebyl respektován.  Původní pavilon chlapecké školy byl opatřen sedlovým krovem a nová přístavba, při použití shodného členění fasády, prakticky navázala v jedné linii na stávající objekt původní chlapecké měšťanky, zbudované ještě před druhou světovou válkou.

V roce 1960 vyrostla tedy v městských sadech budova, která se dodnes těší velké oblibě  a  je i v současné době školou s největším počtem žáků.

Libor Honzárek