Tereza Kostková měla k tajemnému světu divadelníků blízko už od útlého dětství. Není se čemu divit, její rodiče patří k české herecké elitě. Petr Kostka a Carmen Mayerová jsou symbolem elegance, profesionality i přesvědčivosti, a to nejenom na prknech, která znamenají svět.

„Naši si vždycky rádi povídali o divadle. Sdělovali si své pocity, dojmy. A já je vždy s napětím a nadšením poslouchala, schovaná za rohem. Nevadilo mi, že byla třeba jedna nad ránem a já měla dávno spát. A pak jednou oba dva ztichli. Ozvalo se jen: Tak pojď sem za námi. Oficiálně mě tak přizvali k těmto kouzelným hovorům,“ zavzpomínala na své dětství.

Zdroj: Deník/Miloš Novák

I přesto, že svou pracovní kariéru mohla mít hned od začátku danou, nebylo to tak jednoduché. „Zjistila jsem totiž, že se mi líbí strašně moc profesí. Bylo toho hodně, co mne zajímalo a co jsem chtěla dělat. Nedokázala jsem si vybrat. A pak mě napadlo: jako herečka bych si přece každé to povolání mohla zahrát. A bylo rozhodnuto,“ usmála se. Přece si však udělala ještě jednu zatáčku, a to když vystudovala pedagogickou školu.

Dále se dočtete:
Proč ji občas někteří považují za opilou?
Jak dokázala upoutat pozornost režiséra Juliuse Ševčíka v pořadu Blízká setkání?
Jaké exotické zvíře doma chová a proč se kvůli tomu její syn Tonda jednou rozplakal?
Proč kvůli natáčení StarDance nemůže několik dní jíst?

Za několik dní odstartuje nová sezona oblíbené taneční soutěže StarDance. Tereza Kostková je společně s Markem Ebenem od začátku u toho. „Překvapit mne už nemůže snad nic. Jen my můžeme překvapit diváky,“ podotkla s úsměvem. Společně s Markem se přirovnává k jakýmsi táborovým vedoucím: „Máme tam skvělé účastníky, kteří jdou s kůži na trh. Jsme jako kuchyň, která chce uvařit a nabídnout to nejzajímavější jídlo a zajímá nás, jak vám to bude chutnat.“ (více k StarDance ve videu). Každý večer obléká jiné šaty, což si jako žena nesmírně užívá. Má to však i svá úskalí. „Jsou šité na míru, každý kus je originál. Ještě ve čtvrtek před soutěží (taneční večery bývají v sobotu, pozn. aut.) mě špendlí. A pak už nemůžu dva dny žrát, abych se do nich vešla,“ směje se.

Festival čokolády v Havlíčkově Brodě. Ochutnejte aspoň očima
Ochutnejte aspoň očima. Brodský kulturní dům voní čokoládou a sladkostmi

Tereza Kostková je aktivní člověk, sportuje, žije zdravě, což obnáší každodenní ranní studenou sprchu a vkládá energii do všeho, co pokládá za smysluplné. Jak sama říká, žije a vnímá svůj život naplno. Možná někdy až moc. „Jednou jsem jela v metru, na uších měla walkmena, to muselo být asi hodně dávno,“ zasmála se. „Zřejmě jsem si pobrukovala, možná s sebou trochu cukala, já už nevím, zkrátka bylo mi dobře a asi jsem se podle toho i tvářila. Najednou se ke mně naklonil kluk a říká: haló, haló. Já myslela, že potřebuje poradit nebo tak něco. Sundala jsem si sluchátka, on na mě kouká a říká: V čem jedeš? A já úplně bezelstně jsem se na něj usmála a odpověděla: V metru,“ vybavila si historku z mládí.

Že je sportovně vybavená, ocenila ve snímku Ženy v běhu. I když v příběhu byla její skvělá kondice spíš na obtíž. Když jí volala producentka, aby jí jednu z hlavních rolí nabídla, zrovna trénovala na běžicím pásu. „Brala jsem to jako znamení. Okamžitě jsem na to kývla,“ řekla, ale jedním dechem doplnila: „Ve filmu mne museli brzdit, byla jsme totiž parta žen, které nikdy v životě neběhaly. A tak když jsme v jednom záběru měly vyběhnout na kopec při východu slunce, vyrazila jsem asi rychleji, než jsem měla. Zlatka (Zlata Adamovská, pozn. aut.) hned zareagovala: Tak, Terezka se uklidní. Já měla v té době naběháno deset let, tak jsem se musela trochu krotit,“ prozradila střípek ze zákulisí úspěšné české komedie.

Pozoruje koloběh ve zvířecí říši

Krásná herečka miluje zvířata. A to i taková, která by většina lidí asi mít doma nechtěla. „Ano, máme krajtu královskou,“ přiznala se smíchem. „Můj syn mi jednou řekl, že by chtěl chovat hada. Měl tehdy takové to přírodovědní období, tak jsem si řekla, proč ne. Ať si pan vědec vyzkouší, co to obnáší. Problém ale nastal při krmení. Je známo, že hadi jedí živé myši. Když jsme poprvé dávali do terária myšku, tak se Toník rozplakal,“ popsala ne úplně standardní situaci. V rámci výchovy čekala, jak se s tím Tonda popere, připravená promluvit si s ním. On to však vyřešil po svém, dětsky. „Při dalším krmení měl připravenou takovou pohřební písničku, kterou sám složil. Tu pak pokaždé zpíval. Bylo to roztomilé,“ prozradila.

Pozorovat tento koloběh ve zvířecí říši je pro ni neustále fascinující. „Příroda je v tomto čistá a tichá. Například ta myš netušila, co se s ní stane, bylo to velmi rychlé, bez krve, neměla strach. To my jsme neskutečně brutální k těm zvířatům, když si chceme dát steak,“ myslí si.

Zdroj: Deník/Miloš Novák

Terezu Kostkovou mohou lidé nejenom vidět v divadle nebo v televizi, ale také slyšet v rádiu. Její pořad Blízká setkání nabízí rozhovory se známými lidmi a otevírá různá témata. Každý díl si vyžaduje dokonalou přípravu a maximální soustředění. Občas se při tom přihodí věci, na které ještě dlouho vzpomíná se smíchem. „Pozvala jsem si režiséra Skleněného pokoje Julia Ševčíka. Měl za sebou náročný den, bylo na něm vidět, že je hodně unavený. Uklidňovala jsem ho, nebojte, to rozmluvíme. V éteru jsem pak zahlásila, aniž bych si to uvědomila, že je se mnou ve studiu Július Fučík a že po písničce si s ním budu povídat. Určitě si umíte představit, jak režisér Ševčík najednou ožil, oči jak tenisáky, cože jsem to řekla. A jak jsem z toho vybruslila? Prostě jsem pak řekla: Pokud jste se těšili, co vám řekne Fučík, tak nic, protože je už dávno mrtvý,“ smála se.

Tereza Kostková je podruhé vdaná, jejím současným manželem je slovenský režisér Jakub Nvota. Má syna Antonína. Když má volnou chvíli, peče rohlíky. S oblibou vaří marmelády, na jejichž přípravu má svůj specifický recept.