Já si ale na vlastní kůži prověřil i něco jiného. Šlo sice o cvičení, budova internátu ve skutečnosti nehořela a uvězněné osoby klidně mohly sejít po schodech dolů. To věděl každý přítomný hasič, záchranář nebo novinář. Přesto při prvním zvolání „Pomoc!" a zvuku blížících se  hasičských sirén, mi začal běhat mráz po zádech. A věřím, že jsem nebyl sám.

Dovolím si vypůjčit slova starosty Jana Tecla, který po cvičení řekl: „Když si člověk při této akci uvědomí, v jakých situacích se mohou lidé ocitnout, je to až hrůzostrašné." A já musím jenom souhlasit.

Cvičení sice bylo určeno výhradně záchranným složkám, měli by ho ovšem názorně vidět i občané. Pokud by tato simulace měla zachránit byť jenom jeden lidský život nebo jediné zranění, má rozhodně smysl. A možná 
ho právě zachrání náhodný kolemjdoucí, který se zachová 
i v reálné situaci duchaplně.

Proto si dovolím pozvat všechny 
na další cvičení, které proběhne na havlíčkobrodské železniční stanici 23. května. Letos už na přejezdech zemřeli dva lidé. A to už stojí za zamyšlení.

pavel.bunat@denik.cz