Ten kapele, muzice, zpěvu, a především pak dechovce, kterou ze srdce miloval, věnoval spoustu svého času. Věrný jí zůstal až do své smrti. Zemřel 23. července 2014.

Tomáš Kotěra, narodil se 19. února 1953, vyrůstal v Golčově Jeníkově a vystudoval Střední průmyslovou školu elektrotechnickou v Kutné Hoře. Jeho rodiče intenzivně podporovali i jeho hudební vzdělání. Původně se učil hrát na housle, ale to ho moc nebavilo. Dohodl se proto s rodiči, že ve výuce bude pokračovat, zvolil si ale jiný nástroj – trubku. Později k ní přidal ještě křídlovku.

Už jako mladík hrával v tanečním orchestru i s dechovkou v Golčově Jeníkově. Chodil hrát na svatby, zábavy i na pohřby. Rád také zpíval. Na vojně založil kapelu a muzika mu léta v zeleném hodně zpříjemnila.

V polovině osmdesátých let se Tomáš Kotěra z Golčova Jeníkova odstěhoval do Ústí nad Labem, kde založil svou firmu a začal podnikat. Také tam vytvořil vlastní hudební skupinu. Konferoval a zpíval, hrávali na svatbách, oslavách i k tanci. Nejraději zpíval písně Waldemara Matušky, Milana Chladila a Karla Hály. Po rozpadu této skupiny se hudbě věnoval společně s Dechovou harmonií města Štětí.

Od mládí toužil zpívat operu, ale netroufl si jít do divadla. Pomohla však náhoda: Tehdejší dirigent ústecké opery slyšel Tomáše Kotěru zpívat v kavárně, ocenil jeho hlasový fond a oslovil ho. Výsledkem byla jeho externí spolupráce se Severočeským divadlem opery a baletu. Se stálými členy absolvoval všechna představení i zájezdy.

Po dvaceti letech se Tomáš Kotěra ze severu Čech vrátil domů do Golčova Jeníkova. Přenesl tam nejen své podnikání, ale také muzikantské aktivity. Založil svou dechovou kapelu a na počest milovaného rodného města ji pojmenoval Golčovanka. Stál u zrodu jeníkovského festivalu dechových hudeb. Navíc se stále vracel k opeře. Externě spolupracoval s Jihočeským divadlem v Českých Budějovicích, hostoval v Ústí nad Labem a vždy se těšíval i na letní účinkování na otáčivém hledišti v Českém Krumlově.

(Zpracováno z podkladů Tomáše Vagenknechta.)