„Cílem projektu je vytvářet retenční a akumulační opatření, zachycovat povrchovou vodu, regulovat vodu z povrchového odtoku na podzemní. Je to komplexní systém, který by té krajině významně pomohl,“ přiblížil za Povodí Vltavy Tomáš Kvítek.

Problém sucha je spojený i se současnou vyšší teplotou vzduchu. „S ní se zvyšuje i výpar, a to jak z vodní hladiny, tak z polí. Místo, aby se vypařoval třeba milimetr a půl denně, tak se vypařuje dva a půl milimetru denně. Tato voda pak logicky musí někde chybět,“ vysvětlil Kvítek.

Problémem jsou i přívalové deště. „Tím, že se mění klimatické podmínky, bývá ve vzduchu trochu více vody a začínají nám padat srážky, které mají větší intenzitu. Za dvacet minut pak spadne třeba čtyřicet milimetrů vody a ta půda to zkrátka často, ne však vždy nemůže vsáknout a něco s tím udělat,“ konstatoval Kvítek.

Nastává tak povrchový odtok a menší vsak vody do půdy ovlivňuje hladiny podzemních vod. „Když se toto stane čtyřikrát pětkrát do roka, tak najednou v půdě chybí obrovské množství vody. Musíme se ze všeho nejdřív naučit tyto rychlé srážky zadržet,“ podotkl Kvítek.

A právě to teď budou testovat například na Želivce. „Řekli jsme si, že bychom chtěli zavést opatření, která by zadržela tuto rychlou vodu. Například pomocí záchytných příkopů, které by zachytily povrchově odtékající vodu, kterou budeme převádět do podzemního vsaku,“ prozradil Kvítek s tím, že než se pak voda z půdy dostane pomalu do vodních toků, může to trvat určitou dobu.

Zapojit se musí i zemědělci. „Chceme též regulovat odtok vody z drenážních systémů a snížit tak agronomické sucho. Musíme se se zemědělci domluvit, aby tento systém regulace odtoku drenážní vody uměli používat,“ sdělil Kvítek.

„Čím víc budeme mít vody v půdě a hlavně v hydrogeologickém podloží, tím vyšší budou průtoky. A čím vyrovnanější průtoky budou ve vodních tocích, tím menší bude hydrologické sucho a tím lépe můžeme hospodařit s vodou, protože nám rychle neodteče,“ dodal Kvítek.