Sexuální obtěžování žen v Německu. Vysoká kriminalita ve Švédsku a útoky v Paříži. Soužití s exotickými migranty, kteří přicházejí do Evropy často jen za ekonomickými výhodami a nemají zájem se integrovat, viditelně vůbec není tak idylické, jak se úředníci z Bruselu snaží členským státům EU namluvit. Nemají Češi odmítající masovou „divokou" migraci k obavám nakonec důvod? Na několik otázek k tomuto tématu odpověděl lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský, rodák z Ledče nad Sázavou.

Konkrétně k silvestru v Kolíně nad Rýnem. Má integrace migrantů probíhat takovým způsobem? S ohledem na německé incidenty jsou europoslanci opravdu přesvědčeni, že se dá zvládnout příval lidí z úplně jiné kultury?
Myslím, že integrace cizinců pocházejících z mimoevropského kulturního prostředí byla bohužel ze strany evropských států dlouhodobě zanedbávána. Už před kolínskými incidenty jsme mohli vidět, jaké jsou důsledky špatné integrace části cizinců. Je na jednotlivých státech, jakým způsobem se budou snažit své chyby z minulosti napravit.

Jsou za takové situace nějaké vnucované kvóty na přerozdělení uprchlíků rozumné?
V první řadě bych rád řekl, že kvóty na přerozdělení uprchlíků nemají žádnou souvislost s německými incidenty. Jinak pokud jde o můj postoj ke kvótám, tak byl a je stále stejný. Odmítám je jako nerozumné řešení, protože není možné nutit lidi k tomu, aby šli proti své vůli do jiné země. Jak se prozatím ukazuje, tak i realizace kvót není příliš úspěšná, protože podle posledních údajů bylo dosud přerozděleno jen 272 uprchlíků z celkového počtu 160 000.

Jak je možné, že německá policie nezvládla ochránit německé občanky, ale v příštích dnech bravurně zasáhla proti protestujícím z protimigrantské Pegidy vodním dělem? To vede přinejmenším k zamyšlení.
Nezvládnutí tí situace je především otázka pro německou policii a příslušné německé instituce, které by ze svého selhání měly vyvodit patřičné důsledky. Selhání represivních složek a neschopnost zajistit vymahatelnost práva hrají spolu s politickou korektností do karet silám na pravém okraji politického spektra.

Jenže vzápětí se ukázalo, že k podobným incidentům dochází často i v jiných zemích, a to dlouhou dobu, ale nikde se o tom nemluvilo a už vůbec nepsalo. Myslíte si, že evropské sdělovací prostředky informují pravdivě?
Odpovím zde otázkou. Co se myslí „evropskými sdělovacími prostředky?" Sdělovacích prostředků je v Evropě bezpočet a výrazně se liší jak kvalitou, tak i důvěryhodností svého zpravodajství. Některým médiím lze věřit více, jiným zase méně.

Neobáváte se, že by se nějaké incidenty ať takové, či v ještě horší podobě, jaké se objevily například v Paříži, mohly někdy nastat i u nás?
Teroristické útoky mají takovou vlastnost, že jen stěží můžeme předpovědět místo, kde se odehrají. Jakákoli předpověď teroristických útoků na nějakém konkrétním místě je tedy věštěním z křišťálové koule. Je především úkolem policie a tajných služeb, aby dokázaly teroristické skupiny včas infiltrovat, a umožnily tak útokům v co největší možné míře předcházet.

Je současná ochrana hranic EU dostatečná?
Jednou z příčin současné uprchlické krize je právě nedostatečná ochrana hranic a naprostá lhostejnost Itálie a Řecka, které nechávaly běžence volně projít dále bez jakékoli registrace. Takový přístup považuji za naprosto nepřijatelný.

Jsou všichni lidé, kteří protestují proti masovému přívalu lidí jiné kultury a jejich nekulturnímu chování vůči ženám, dle vašeho mínění opravdu rasisté?
Rozhodně ne. Je nutné rozlišovat mezi legitimní kritikou nedostatečného začlenění cizinců a otevřenými projevy nenávisti. Bohužel jsou zde takoví, kteří mezi tím nedělají rozdíl a bezmyšlenkovitě hází všechny do jednoho pytle s pravicovými extremisty. Sám považuji za nutnost otevřenou diskusi o problémech s integrací cizinců a zároveň vyvarovat se projevů nenávisti vůči lidem z odlišné kultury.