Už po příchodu do kotelny penzionu člověka upoutá všudypřítomná čistota. „Jednou z velkých výhod topení peletami je to, že z nich není nepořádek a všude je opravdu čisto. Navíc s tím nemám žádnou práci, protože je vše automatické, jednoduché na ovládání, kotel si přidává sám podle potřeby a já mám alespoň čas na ostatní povinnosti kolem penzionu,“ vyzdvihuje správkyně Jitkovského mlýna Hana Vančurová.

Pelety ale mají i další výhodu. „Je to přírodní surovina, která má něco do sebe. Je z ní opravdu minimální odpad, popel vynášíme zhruba třikrát čtyřikrát za rok a je z toho nadšený i pan kominík. Vzhledem k tomu, že je to opravdu biopalivo, tak popel nevyhazujeme do komunálního odpadu, ale moje maminka si ho bere jako hnojivo na zahrádku,“ líčí Vančurová.

Kotel na pelety mají v penzionu druhou sezonu. „U nás funguje celoroční provoz. Když nemáme hosty, tak kotel vypínám, ale když pak nějací přijedou nečekaně, tak je apartmán vyhřátý během chvilky, a to jsou tady opravdu tuhé zimy. Za mě tento způsob vytápění funguje skutečně na výbornou,“ chválí Vančurová.

Ročně prý spálí zhruba deset tun peletek. „Finančně i s ohřevem vody nás vytápění celého penzionu vyjde zhruba na pětapadesát tisíc korun za rok,“ svěřuje se Vančurová. Běžný rodinný dům spálí zhruba čtyři tuny pelet, takže jsou cenově srovnatelné například s uhlím. Tuna peletek, které pochází z peletárny Stora Enso, vyjde u firmy CDP Ivory zhruba na šest tisíc korun a v této ceně je započítaná i doprava.

Nejčastěji se u nás vyrábí pelety ze smrkového dřeva. „Je to dané systémem zpracování a těžby dřeva v České republice. Peleta ze smrkového dřeva navíc obsahuje nejvíce přirozeného pojiva, takže je smrk na jejich výrobu nejvhodnější. Nicméně dělají se i pelety z bukového a dubového dřeva, ale to je minorita, protože je moc tvrdé,“ vysvětluje Fohler.

A jak poznat dobrou peletu? „Certifikovaná peleta má určité parametry. Je tady spoustu překupníků, ale tyto pelety se mohou lišit v různých příměsích, které tam zůstanou a poté je rozdíl v bodě tavení popela. V podstatě se dá říct, že tím tmavší barva, tím je větší potenciál horší kvality,“ upozorňuje Fohler.

Ždírecké pelety jsou celé z přírodních materiálů. „Do lisu vháníme pilinu s hoblinou, mícháme to zhruba 80 ku 20. Tato směs se protlačuje za pomoci tepla a tlaku. Přidáváme k tomu ještě přírodní pojivo, kterým je škrob. Dle certifikace je ho maximálně jedno procento, ale reálně pelety obsahují pouze půl procenta škrobu,“ prozrazuje vedoucí výroby Tomáš Piskač.

Ročně vyrobí několik tun peletek. „Když zmíním klíčové údaje za loňský rok, tak jsme pořezali skoro jeden milion kubíků kulatiny, vyrobili jsme skoro 560 tisíc kubíků dřeva a 77 tisíc tun peletek. Obrat ve Ždírci byl 174 milionů euro a zaměstnávali jsme 318 výrobních zaměstnanců,“ vyčísluje ředitel ždíreckého závodu Pavel Urban.