Na možnou přítomnost bobrů upozornily zvláštně poškozené kmeny stromů poblíž řeky. Deník pořídil několik fotografií a poslal je k posouzení odborníkům. Václavu Hlaváčovi z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

„Jde nepochybně o pobytové stopy bobra. Bobři dnes již žijí v celém povodí Sázavy od pramenů u Žďáru nad Sázavou až po Zruč,“ zněl verdikt odborníka. Svědčí o tom výsledky průzkumu, který pravidelně provádějí ochránci přírody. Dokladem jsou i záběry z fotopastí.

Skiareál Vysoká.
Sjezdovka ve Vysoké v zimě opět ožije. Areál se chystá na lyžařskou sezonu

Ochránci přírody shromažďují také informace o pozorování bobrů od veřejnosti, ale lidé neznalí věci si často pletou bobra s nutrií. Obec Bobrůvka na Žďársku má dokonce bobra ve znaku.

Les mezi Přibyslaví a Hesovem není jediné místo kde se bobři objevili. Záznam o jejich výskytu pořídil před tím i přibyslavký kronikář Ivo Havlík. Tentokrát se jednalo o místní část Poříčí.

„Jak staví hráze a hloubí nory, bedlivě sleduje Zdeněk Benák. Od rodinného domu v Poříčí se téměř denně jde podívat do lučního klínu mezi Sázavou a Olešenským potokem. Podle Benákova pozorování v těchto místech čile žije nejméně jedna bobří rodina, možná i dvě nebo dokonce tři. V řece již viděl také nutrii, která zřejmě utekla některému chovateli,” zapsal si Havlík.

Špatně zaparkované auto sjelo do rybníka.
Auto skončilo v rybníku. Řidička v Hřišti na Brodsku špatně zaparkovala

Podle ekologa Václava Hlaváče vidět bobra „při práci“ na vlastní oči se dá jen těžko. Bobři jsou aktivní hlavně v noci. Tito vodní hlodavci nejsou žádní drobečkové. Váží až třicet kilo. Bobři se stejně jako vlci opět vracejí po dvou stovkách let do naší krajiny. Je otázka, zda se z toho radovat.

Ekolog Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody zpracoval letos dokument s výmluvným názvem. Bobr- škůdce nebo pomocník. V létě se bobr podle Hlaváče živí zelenými částmi rostlin, když se ochladí tak lýkem a kůrou stromů. A to může být problém. „Bobr se vrátil, ale do úplně jiné krajiny než jakou opustil. Bobr ale svoje zvyky nezměnil a projevuje se i v zastavěné krajině tak, jak je zvyklý a proto často nenachází pochopení,“ konstatoval Hlaváč.

O bobrech

Při pobytu pod vodou umí zcela uzavřít své ušní otvory i nozdry. Bobr má malé oči, které jsou kryty mžurkou, a mohutnou čelist. V tlamě má celkem 20 zubů. Bobři kácí stromy dolními řezáky; horní přitom slouží jako páka. Jsou schopni porazit strom o průměru 1 metr, i když běžně kácí stromy mnohem menší. Bylo pozorováno, jak dva bobři společně pokáceli osiku o průměru čtvrt metru za 4 hodiny.  Jeden bobr je schopen porazit stromek s kmenem tlustým 12 cm do půl hodiny.

Zajímavé je, že tito vodní hlodavci patřili v minulosti dokonce na pekáč. Naši předkové je zřejmě řadili mezi ryby a jedli je v době půstu, takže je před dvěma stovkami let téměř vyhubili.

Bobr zřejmě nemá moc přátel. „Bobři se lidí už ani nebojí. U Bíliny si je prý turisté běžně fotí. Naši předci je lovili. Když to uděláme stejně, tak si nikdo bobra fotit nebude, protože ten před člověkem včas uteče,“ konstatoval rybář Petr Novotný z Havlíčkova Brodu.

Bobr kácí stromy, svou činností zaplavuje pole, ucpává zbytky dřeva průtoky a železniční propustky. Norami narušuje hráze rybníků. „Proto je někdy bobr vnímá jako škůdce nebo aspoň silně problematický druh,“ poznamenal Hlaváč s tím, že bobr dokáže měnit krajinu i pozitivním způsobem. „Vytváří mokřady, laguny, tůně, kde žijí ohrožené druhy vodního ptactva. Udržuje vodu v krajině. Bobrem pokácené dřevo vytváří pod hladinou úkryty pro vodní živočichy a ryby, třeba střevli potoční,“ vysvětlil ekolog.

Jak upřesnil, bobří mokřady fungují také jako kořenové čistírny, kde se zachytávají nežádoucí chemické splachy z polí. Tím jsou inspirací i pro člověka.

Video: dokument Agentury ochrany přírody a krajiny.

Zdroj: Youtube

V roce 2021 ale stát vyplatil různým subjektům jako náhradu za škody způsobené bobrem sedm milionů. Jihomoravský kraj volal dokonce po změně zákona, který umožní redukovat populaci chráněného bobra evropského. Zvíře se prý zejména na Břeclavsku přemnožilo a působí problémy. Roční škody za pět let stouply ze 600 tisíc na pět milionů korun. „Byť je hradí stát, bobr ohrožuje v lokalitě porosty a chráněné stromy,“ řekl tehdy na zasedání krajský zastupitel Václav Horák.

Jak dodal z bobrů jsou zoufalí správci polesí Soutok u Lanžhota na Břeclavsku, kde tato zvířata ničí vzrostlé stromy. Rybáři si stěžují, že jim působí škody v rybnících, a správa parku zámku v Lednici neví, jak tamní dřeviny ochránit před bobřími hlodáky. Navíc se bobři rychle množí a zaplavují krajinu.

Většinu vodních řadů na havlíčkobrodsku spravuje akciová společnost VaK, ale razantní zdražení se nechystá.
Další útok na peněženky: pitná voda z kohoutku na Havlíčkobrodsku zdraží

Přítomnost bobrů dělá vrásky i obyvatelům Černé u Měřína na Žďársku. Usilovně staví hráze, které způsobují vylití vody z místního rybníka na silnici a ničí hráz.

Podle ekologa Václava Hlaváče je ale potřeba při posuzování činnosti bobrů položit na druhou misku vah i jejich přínos. „Hlavně co se týče bobřích mokřadů. Zjistíme pak, že přínos bobrů je větší než škody, které působí. Jenže bobr nedovede akceptovat naše územní plány a majetkoprávní vztahy. Záleží jen na nás jestli budeme v bobrovi vidět jen škůdce nebo spojence při obnově naší zničené krajiny,“ konstatoval ekolog.