ZŠ Přibyslav má 68 zaměstnanců, ale jen čtyři členy odborové organizace. V létě si celkem 20 učitelů podalo přihlášku do základní organizace odborového svazu na přibyslavské škole. „Důvodem bylo rozhodnutí podílet se na činnosti odborů, které vyjednávají podmínky pro všechny zaměstnance, kterých má škola v současnosti 68. Žadatelé nesouhlasili s dosavadní činností, která zahrnovala i podávání podnětů Inspektorátu práce či České školní inspekci, aniž by byla věc projednána primárně interně,“ sdělila za nespokojené učitele Jana Kamarádová.

Nicméně po prázdninách obdrželo všech 20 zaměstnanců rozhodnutí, ve kterém se jejich žádost o vstup do odborové organizace zamítá. Učitelé se podle Kamarádové odvolali, ale i potom bylo stanovisko odborové organizace ZŠ Přibyslav zamítavé. „Co jsou zač ti lidé, kteří tvoří odborovou organizaci? Jsou to vyvolení, kteří si budou určovat, kdo smí a nesmí do jejich odborové organice vstoupit? Protože jsme nedostali vysvětlení, z jakého důvodu se tak stalo, domníváme se, že jde o diskriminaci,“ vyjádřila se Kamarádová.

Základní organizaci odborového svazu na přibyslavské škole vede učitelka Zdena Neumannová. „Odbory jsou demokratickou organizací. Paní Jana Kamarádová nechce respektovat rozhodnutí členské schůze. Její jednání není problémem odborové organizace. Nechť svoji iniciativu obrátí k problémům ve škole a řeší je,“ odpověděla učitelka Neumannová na dotaz, proč se odborová organizace v ZŠ Přibyslav rozhodla nových dvacet členů odmítnout.

Proč se tak stalo, nechápe ředitel školy Petr Adam. „Já to nechci komentovat, protože jako zaměstnavatel se nemám co vyjadřovat k práci odborů, ale překvapilo mě to,“ konstatoval ředitel. Obecně vzato, odborových pracovníků ve školství je málo a Českomoravský odborový svaz (ČMOS PŠ) pracovníků ve školství pravidelně nabádá kantory, aby odborové organizace zakládali. „Být odborově organizován znamená být pojištěn a uplatnit sebeobranu. Odbory mají a mohou ze zákona vykonávat u zaměstnavatele kontrolu, zda a jak jsou dodržovány předpisy, a to zejména pracovně právní a platové,“ informuje ve svém bulletinu centrála ČMOS PŠ.

Nicméně podle místopředsedkyně ČMOS PŠ Markéty Seidlové přibyslavská odborová organizace zákon neporušuje. „V souladu se Stanovami ČMOS PŠ a Organizačním řádem, výbor ZO, případně předseda ZO, pokud není výbor ustaven, rozhoduje o přijetí či nepřijetí přihlášky žadatele. Žadatel, pokud mu není vyhověno, má právo odvolat se k členské schůzi, ta věc projedná do 30 dnů a o výsledku bezodkladně vyrozumí žadatele. To však neznamená, že se dotyčný nemůže stát členem ČMOS PŠ. Může požádat o individuální členství při oblastní radě, nebo založit novou ZO na škole. Podmínkou k založení ZO jsou alespoň tři zaměstnanci organizace. Tím nejsou v žádném případě dotčeny demokratické principy,“ vysvětlila Seidlová.

Určitým řešením pro odmítnuté učitele je tedy založit si vlastní odbory. To by ovšem znamenalo, že ve škole, kde pracuje 68 lidí, budou dvě odborové organizace a pokud nastanou další neshody, tak i třeba tři nebo čtyři. Navíc se tyto organizace mezi sebou nemusejí shodnout. Což by mohlo mít na pracovní vztahy ve škole negativní dopad.

Ilustrační foto.
Nebezpečná silnice: Na tahu Jihlava - Havlíčkův Brod se zranilo čtrnáct lidí

Jádrem sporu mezi přibyslavskými kantory je několik podaných stížností a podnětů k inspektorátu práce a České školní inspekci. Údajně za vším stojí docela obyčejná politika města, které má pár tisíc obyvatel a každý vidí, obrazně řečeno, do talíře každému. Jana Kamarádová je totiž manželkou starosty Martina Kamaráda (ODS). To se ale už pohybuje v rovině spekulací.

Nicméně v únoru v roce 2015 zveřejnil přibyslavský novinář Ivo Havlík v místním zpravodaji článek s titulkem, Právo učit musí mít i žena starosty. Zde reaguje na komentář na webu přibyslavské organizace ANO. „Důvody, proč by Mgr. Bc. Jana Kamarádová ve zdejší škole učit nesměla, když má úplné vysokoškolské pedagogické vzdělání, anonym ani slůvkem nerozvedl. Dal však ve známost, že přítomnost Kamarádové v (sedmatřicetičlenném) pedagogickém sboru považuje za podezřelou protekci a jakýsi střet zájmů,“ vyjádřil se v článku Ivo Havlík.