Města a obce na Vysočině se ještě nevzpamatovala z chystaného omezení činnosti poboček Finančního úřadu a je tu další takříkajíc Jobova zvěst. Tentokrát jsou na řadě pobočky úřadu práce. „Jedná se o malé pobočky úřadu práce ve městechs malým počtem úředníků,“ prohlásila mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková. Jak vysvětlila, v hlavní roli jsou opět úspory. Podle mluvčí Beránkové v centrální pokladně Úřadu práce ČR chybí zhruba 1,5 miliardy korun.

Vydírání obcí státem

Města, která by byla postižena rušením poboček ale mají šanci nevítaným změnám zabránit. Hlavně tím, že kanceláře kde nyní zaměstnanci úřadu práce sídlí, města pronajmou Úřadu práce ČR zdarma. A ponesou náklady spojené s provozem. V opačném případě budou klienti jezdit na úřad práce do pověřených okresních měst, což je pro Přibyslav Havlíčkův Brod. Osobní kontakt na pobočce by podle Beránkové mohly nahradit schránky, kam by klienti vhazovali různou korespondenci určenou úředníkům.

„Je to krok zpátky. Naprostý nesmysl,“ reagoval místostarosta města Přibyslav Michael Omes (KDÚ-ČSL). Jak upřesnil, vedení města Přibyslav už o změnách jednalo a přibyslavští radní považují rušení poboček úřadu práce za hodně citlivé téma. „Pobočku úřadu práce u nás chceme rozhodně zachovat a hledáme řešení. S rukama v klíně sedět nebudeme. Pro zachování policejní služebny se našlo řešení, stejně jako pro záchranku. Takže jednat chceme rovněž o pobočce úřadu práce. Máme k dispozici evidenci, kolik klientů pobočku úřadu práce využívá a jsou to stovky lidí. Jestli u nás pobočka přestane fungovat, hodně klientů ztratí motivaci si práci hledat,“ sdělil místostarosta Omes. Jak dodal, takový systém úspor nechápe. „Místo aby se státní správa co nejvíc přiblížila občanům, kteří ji ze svých daní financují, tak se od nich naopak vzdaluje,“ podotkl Omes.

„Podle mne se jedná jednoznačně o vydírání obcí státem, ale vzhledem k potřebnosti této služby a způsobu její aplikace na ty nejslabší zřejmě tomuto vydírání podlehneme a náklady přeneseme na sebe. Bude o tom rozhodovat rada města za 14 dní. V našem případě se jedná asi o 43 tisíc korun," upřesnil starosta Přibyslavi Martin Kamarád (ODS).

„Na pobočce úřadu práce u nás pracuje jedna úřednice. Nedávno jsem o rušení naší pobočky hovořil s vedením úřadu práce v Třebíči. Stát opět přenáší břemeno svých starostí a systém úsporných opatření na obce a občany,“ komentoval rušení pobočky úřadu práce v Jaroměřici nad Rokytnou starosta Karel Müller (ODS). Jak zdůraznil v tomto regionu je vysoká nezaměstnanost, tudíž zachování pobočky úřadu práce se jeví jako nutnost. „Před chvílí jsem šel po chodbě a viděl jsem kolik lidí před úřadem práce stojí. Přesto že s tím vnitřně nesouhlasím, navrhnu radě města, abychom náklady spojené s provozem pobočky nesli my. Ovšem na druhé straně od úřadu práce čekám, že přesně vyčíslí náklady na provoz pobočky abychom to mohli v radě co nejdřív projednat,“ nastínil další postup radnice starosta Müller.

Státní správa se lidem vzdaluje

Rušení poboček úřadu práce v malých městech kritizuje předseda Svazku obcí Podoubraví Václav Venhauer, starosta Libice nad Doubravou. Nezaměstnaní z Podoubraví totiž jezdí v mnoha případech na úřad do Ždírce nad Doubravou, který by měl zřejmě také o pobočku přijít. „Státní správa se vzdaluje občanům a úředníci v Praze si dělají, co chtějí. Uvidíme, jak se k zachování pobočky úřadu práce postaví Ždírec. My samozřejmě jako svazek opět vyvineme aktivitu jako v případě omezení činnosti finančních úřadů, aby pobočka úřadu práce zůstala zachována,“ konstatoval Vanhauer.

V případě rušení poboček úřadu práce bohužel opět platí, že všechno souvisí se vším. V tomto případě je to návrh rozpočtu státu na příští rok. Úřad práce ČR spadá do resortu Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Na politiku zaměstnanosti v rozpočtu na příští rok například chybí oproti požadavku MPSV 2,77 miliard korun. Jednání ministryně Jany Maláčové (ČSSD) a ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) skončilo bez výsledku.

Peníze ve státní kase nejsou

Podle navrhovaného rozpočtu, jak zveřejnil server ČTK, má mít ministerstvo práce příští rok na výdaje o 49,03 miliardy korun víc než letos. Celkem pro něj ministerstvo financí vyčlenilo 676,47 miliardy. Jana Maláčová by chtěla ještě o téměř 11,7 miliardy víc, a to na sociální služby, investice do počítačových systémů či na sociální práci. Příjmy resortu mají podle návrhu rozpočtu činit 564,1 miliardy korun, tedy o 21,45 miliardy víc než letos.

Rozpočet ministerstva práce a nedostatek peněz na sociální služby byly i jedním z témat dnešního setkání šéfa Pirátů Ivana Bartoše s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech. Dotkli se i výdajů na informační systémy. „Nejen na ministerstvu práce jsou stále velké náklady, které souvisí s údržbou a nákupem systémů. I tam by pan prezident hledal rezervy, ne ve financování sociálních služeb," uvedl pak Bartoš.

Na sociální služby má mít ministerstvo práce podle ČTK příští rok dle návrhu rozpočtu 15,7 miliardy korun, tedy stejně jako letos. Resort požaduje o 3,3 miliardy víc. Už letos vláda musela poskytovatelům péče poslat dodatečně jednu miliardu, druhá miliarda pak ještě chybí. Na investice do počítačových systémů a budov má ministerstvo v navrhovaném rozpočtu čtyři miliardy, žádá o 2,7 miliardy víc.