Podle směrnice Úřadu pro civilní letectví totiž musejí nově zaplatit za povolení k létání a doložit i to, zda umějí svůj stroj řídit. Hobby se jim tak prodraží o tisíce korun.

Úřad pro civilní letectví a jeho nové směrnice po leteckých modelářích vlastnících stroje těžší dvaceti kilogramů požaduje, aby povinně přihlásili sebe i svoje letadlo, doložili, že ho umějí řídit, a hlavně zaplatili pět tisíc korun za povolení k létání. A dalších 1 500 korun za prodloužení tohoto „leteckého řidičáku“ po každých dvou letech.

„Jsem vlastníkem skutečného letadla a tolik peněz jsem neplatil, ani když jsem toto letadlo přihlašoval,“ podivuje se nad výší Lubor Zelený, inspektor letecké činnosti a náčelník letového provozu z letiště Přibyslav. Podle jeho informací je kategorie leteckých modelářů vlastnících stroje těžší než 20 kilogramů velmi specifická a týká se zhruba pěti procent nadšenců, kteří se věnují leteckému modelářství.

Přijdou na řadu i další modeláři?

Ovšem podle Zeleného je otázkou, zda podobná nařízení zůstanou jen u vlastníků těžších leteckých modelů a jestli příště nepřijde úřad s nařízením novým, které se bude týkat modelů mnohem menších.

Podle mluvčího úřadu, Petra Navrátila, je model těžší dvaceti kilogramů považován za bezpilotní letadlo, a je proto důležité jeho provoz z bezpečnostních důvodů regulovat. Není  cílem zvyšovat byrokracii, ale je nutné si uvědomit, že takto těžký stroj dokáže při pádu způsobit značné škody, bez problémů například prolétne střechou domu.

Ivo Křivánek ze Žďáru nad Sázavou je předsedou klubu leteckých modelářů a jak tvrdí, v jejich klubu na Vysočině žádní vlastníci takto těžkých strojů nejsou. „Na jedné straně chápu obavy Úřadu pro civilní letectví, že se snaží mít nad vlastníky tak těžkých modelů nějakou kontrolu, ale na druhé straně nebezpečný může být i malý stroj, když s ním neumíte zacházet,“ konstatuje Křivánek.

Proto se letečtí modeláři svému koníčku věnují  na zvlášť vyhrazených místech, mimo obydlené oblasti, kde pád modelu nezpůsobí žádnou škodu. „Velké modely těžší než dvacet kilo, takové stroje jsou náročné finančně i na prostor a jen málokterý modelářský klub k tomu má podmínky,“ vysvětluje Křivánek.

Podle Lubora Zeleného se takto těžké stroje využívají většinou za určitým účelem k podnikání, například ke snímkování terénu.