Mechanismy těžby se od let minulých nezměnily. Vysoce radioaktivní uran se získává z uranové rudy, ruda se těží a spolu s hlušinou ukládá na povrchu. Mezi obyvatelstvo se tak šíří radioaktivní látky, které zvyšují vznik rakoviny. Lidem, kteří nechtějí v takovém prostředí žít, nezbývá nic jiného, než se odstěhovat. S těžbou tedy souvisí i odliv obyvatelstva a prudké snížení cen nemovitostí. Laicky řečeno – lidé ustoupí těžbě. Ti, kteří nebudou mít možnost se odstěhovat, budou žít s rizikem, že smrtelně onemocní. Prudce jim klesne kvalita jejich života.

„Do dnešního dne nám nikdo nedal přesvědčivý argument pro otevření uranového dolu v Brzkově. Stále nám je jasné, že těžba zatíží životní prostředí, bude neekonomická, problém s nezaměstnaností se pouze odsune a Česká republika energeticky soběstačná nebude. Obyvatelé v okolí dolu budou zatíženi uranovým prachem a radonem. Automobilová přeprava několika milionů tun zářícího nákladu zatíží naše města a obce v okolí několika desítek kilometrů. V případě, že by nám byly nabídnuty kompenzace, což se nestalo, ptám se: existuje nějaká kompenzace i v případě zdraví? Proč se tedy máme stát my a naše děti obětí?," říká Aleš Bořil, starosta Brzkova.

Plánovaná těžba uranu přináší zásadní negativní dopady na naše životní prostředí, jako je ohrožení spodních vod, vysoká zátěž těžkou nákladní dopravou nebezpečného materiálu, navýšení hlučnosti, prašnosti, uvolňování radonu, očekávané propady povrchu a poškození krajinného rázu.

S těžbou uranové rudy mají místní obyvatelé negativní zkušenosti z 80. a 90. let minulého století, kdy zde proběhla průzkumná těžba. Důl je již sanován, zasypán, zatopen a byla provedena rekultivace.

Podobná situace, i když ne tak nebezpečná pro zdraví obyvatelstva, panuje na severu republiky, v Ostravsko-karvinském revíru. Lidé hromadně opouštějí svá obydlí a stěhují se do měst s čistším ovzduším. Ceny nemovitostí tam klesají na opravdové cenové dno, a tak marně hledají své kupce.
Divíte se jim?

(dop)