K eliminaci stavu tohoto přemnoženého ptačího druhu využívá především odchytu dospělých jedinců a od léta loňského roku i sběr holubích vajec přímo z hnízd.

„K odchytu holubů dochází pravidelně v zimních měsících. Ve městě je v současné době nainstalováno několik odchytových zařízení. Klece jsou umístěny například na budovách v Dolní ulici, v areálu společnosti Cerea, na kostele svaté Kateřiny, na budově Církve československé husitské a na některých dalších," uvedla Lenka Rázlová z odboru životního prostředí havlíčkobrodské radnice.

Od roku 2008 do současnosti bylo v Havlíčkově Brodě odchyceno téměř čtyři a půl tisíce dospělých jedinců a vybráno více než sedmdesát holubích vajec. „Z odchytových zařízení jsou holubi vybíráni a posléze humánním způsobem, zcela v souladu s platnými veterinárními předpisy, usmrcováni. Protože jsou odchyty holubů úspěšné, bude v nich město Havlíčkův Brod pravidelně pokračovat," sdělila Rázlová.

V místech, kde dochází ke koncentrovanému výskytu holubů, se projevuje jejich negativní vliv. Ptáci znečišťují veřejná prostranství, budovy, mosty a v neposlední řadě poškozují i historické památky.

Odborníci v této souvislosti upozorňují, že holubi potřebují takzvaný grit, což jsou drobné kaménky, které jim pomáhají rozmělňovat potravu. Vyzobávají je především z omítek, ale i z pískovce soch či mariánských sloupů. Není bez zajímavosti, že jeden jediný holub dokáže v průběhu jednoho roku vyprodukovat deset až dvanáct kilogramů trusu.

„Vzhledem k tomu, že část Havlíčkova Brodu je městskou památkovou zónou, dochází kvůli holubům ke snižování estetického vjemu z jinak upravených budov a veřejných prostor. Prosíme proto veřejnost, aby holuby nekrmila," vyzvala Rázlová.

Holub domácí je přenašečem celé řady nebezpečných nemocí a parazitů. „Městské populace holubů se významně podílejí na přenosu některých zoonóz, k nejčastějším patří ornitóza, aviární tuberkulóza či salmonelóza," přiblížil některá negativa veterinář Marek Prokop.

„Holubi jsou rovněž častými hostiteli viru klíšťové encefalitidy. Z prvoků jsou holubi nejčastěji nakaženi trichomonádami a toxoplasmózou. Nemocní či mrtví holubi se snadno stanou kořistí koček, které jako definitivní hostitelé přenášejí nákazu na člověka, případně na další zvířata," pokračoval Prokop.

Z alergologického hlediska jsou holubi hostiteli řady roztočů. „Společně s ostatními mikroskopickými částečkami jsou základem prachu, roznášeného nejen po napadených objektech, ale i v blízkém ovzduší, a mohou působit jako alergeny. Čím více jsou takové objekty napadeny, tím je větší pravděpodobnost výskytu alergických reakcí v nejbližším okolí. Dva nejčastější holubí roztoči jsou klíšťák holubí a čmelík kuří," vyjmenoval Prokop s tím, že čmelík napadá lidi jen přechodně a krátkodobě, protože nejsou jeho běžnými hostiteli. Reakce na pokousání jsou podle jeho slov většinou neškodné, projevují se svěděním a zarudnutí kůže. „Horší je situace po pokousání klíšťákem. Na proteiny obsažené v jeho slinách totiž vzniká u lidí poměrně často alergie a nejsou vzácné ani anafylaktické reakce. Na člověka tito parazité útočí, pouze pokud mají hlad a mají nedostatek vlastních ptačích hostitelů. Nebezpečné jsou tedy ty situace, kdy dojde k náhlému vypuzení holubů z místa jejich hnízdění a nejsou současně vyhubeni klíšťáci. Ti si potom hledají náhradní potravu a útočí na lidi s popsaným rizikem i vážných anafylaktických reakcí, a pochopitelně také přenosu infekcí," vysvětlil Prokop.

Odchycení holubi

2008 až 2009: 891 kusů
2009 až 2010: 556 kusů
2010 až 2011: 427 kusů
2011 až 2012: 429 kusů
2012 až 2013: 689 kusů
2013 až 2014: 460 kusů
2014 až 2015: 658 kusů
2015 až 2016: 361 kusů
Celkem bylo v Havlíčkově Brodě odchyceno 4 471 kusů holubů.
Zdroj: MěÚ Havlíčkův Brod