„Aplikace radioaktivního jódu u nemocí štítné žlázy se klinicky používá od padesátých let minulého století a její bezpečnost je ověřena na desítkách tisíc pacientů po celém světě. Pro určité typy onemocnění je aplikace radioaktivního jódu 131 šetrnější než jiné způsoby léčby. Lidé si tedy mohou vybrat, zda chtějí jít na operaci, nebo naopak zvolí léčbu pomocí jódu," uvedl primář oddělení nukleární medicíny v brodské nemocnici Petr Libus.

Ten spolupracuje s lékařkou Sylvií Špitálníkovou, která v nemocnici vede endokrinologickou ambulanci oddělení nukleární medicíny a specializuje se na onemocnění štítné žlázy.

„Nejde o žádný nový objev. Terapie radiojódem se běžně v České republice provádí a stejně tak po celém světě. Výjimečné je pouze to, že tuto metodu nabízíme ambulantně, a není nutná hospitalizace. Dosud pacienti museli dojíždět do velkých fakultních nemocnic a byli jeden až tři týdny hospitalizováni. Před časem mě napadlo, že bychom tuto léčbu mohli nabízet nejen pacientům v Havlíčkově Brodě, ale také v širokém okolí," řekla Špitálníková.

O vhodnosti léčby pro konkrétního pacienta vždy rozhoduje endokrinolog. „Například senioři či hlasoví profesionálové nechtějí jít na operaci štítné žlázy, a proto jim doporučujeme léčbu radiojódem. Pacienti při terapii radiojódem nemusí být v nemocnici hospitalizováni. Pouze na doporučení endokrinologa přijdou k nám na oddělení, kde jsou vyšetřeni a seznámeni s průběhem léčby. Druhý den se zhotovuje akumulační test a zobrazení štítné žlázy a určí se léčebná dávka. Za týden je podána léčba ve formě kapsle s radioaktivním jódem, kterou pacient spolkne. „Radioaktivní jód se vychytá v tkáni štítné žlázy, zejména v buňkách, které mají největší metabolickou aktivitu. Zářením dojde k eliminaci těchto buněk a tím i snížení činnosti štítné žlázy a zpravidla i k jejímu zmenšení," pokračovala doktorka Špitálníková. Výhodou je také to, že léčba má minimální vedlejší účinky. Pacient ovšem musí v průběhu terapie dodržovat určitá opatření.

Jen malé dávky

„Mezi lidmi panují mýty a různé radiofobie. Pacienti se obávají, že ozáří sebe i okolí a ublíží tak ostatním lidem. Dávka radioaktivního jódu je malá, avšak je nutné dodržovat určitá opatření. Pacienti by se důsledně měli vyhýbat blízkému kontaktu s malými dětmi a udržovat odstup od těhotných žen. Také by po dobu léčby neměli spát v blízkosti jiných osob. Všichni pacienti jsou u nás o všem informováni a vždy je detailně seznamujeme s průběhem léčby," konstatoval primář Libus.

Radioterapie jódem je velmi šetrná a elegantní metoda. „Je zajímavé, že někteří pacienti se hned vyděsí, když slyší tento pojem, ale jiné metody nesoucí s sebou radiační zátěž, například vyšetření CT, jim nevadí. Málokdo z nemocných si uvědomí, že například opakované CT vyšetření břicha nebo hrudníku s sebou nese vyšší radiační zátěž než ambulantní léčba izotopem jódu 131 I, jejíž bezpečnost je vědecky ověřená na desítkách tisíc pacientů," nechal se slyšet primář Libus.

Nukleární medicína je lékařský obor, který slouží k diagnostice a léčbě pomocí radioaktivních izotopů. Nukleární medicína patří mezi minimálně zatěžující neinvazivní vyšetřovací metody. Na rozdíl od diagnostické radiologie, která zobrazuje strukturu orgánů, nukleární medicína umožňuje získávat informace nejen anatomické, ale hlavně o orgánových funkcích či metabolismu. V mnoha případech jde o unikátní diagnostická vyšetření, která umožňují zjistit nemoc či její rozsah dříve, a tím zvýšit možnost úspěšné léčby.

Nukleární medicína umožňuje vyšetření v širokém spektru medicínských oborů – od pediatrie přes vnitřní lékařství až po psychiatrii. Je známo přes sto různých nukleárně medicínských vyšetřovacích metod. Nejrozšířenější využití v dnešní době, a zřejmě i v budoucnu, je ve třech základních oborech – onkologii, osteologii, ortopedii, kardiologii a neurologii.