V roce 1991 se o velikonočním pondělí konal první turnaj v kuličkách o Putovního Debila. Tak se totiž jmenuje cena, kterou získá vítěz zmíněného klání a spolu s ní i právo, respektive povinnost, připravit příští rok hrací plochu.

„Havlíčkobrodský turnaj ve cvrnkání kuliček je nejstarším podnikem svého druhu v České republice. Požádali jsme o zápis do české knihy rekordů pelhřimovské agentury Dobrý den a uspěli. Každý vítěz kuličkiády se na dobu jednoho roku stává držitelem trofeje – malé sošky, takzvaného Putovního Debila,“ řekl Štěpán Podešt.

V Havlíčkově Brodě v parku Budoucnost na hřišti za bývalou Základní školou Rubešova se každoročně o Velikonočním pondělí hrál turnaj v kuličkách. Vzhledem k revitalizaci parku je hřiště uzavřené, a proto se turnaj už loni přemístil pod sochu Karla Havlíčka.

Putovní debil je zhruba dvacet centimetrů vysoká figurka nosatého panáčka, který má v ruce kuličku a sedí na bedně, na jejíž strany se zapisují jména vítězů.  Vítězem 28. ročníku turnaje o putovního debila se stal loni o Velikonocích  Matyáš Vidaillac. 

Kuličky jsou nedostatkové zboží, pořadatelé přesto mají kuliček dost a každému příchozímu kuličky věnují. Historie turnaje spadá do roku 1991, kdy se před odjezdem na základní vojenskou službu sešli zakladatelé turnaje, takže dnes se už účastní jejich děti a mnohdy porážejí své rodiče.

Hráči hrají v základních skupinách, odkud nejlepší dva postupují do šestičlenného finále. Autorem sochy putovního debila je havlíčkobrodský výtvarník Pavel Fiala. „Jen debil, který jde ráno na koledu, jde odpoledne hrát kuličky,“ vysvětluje hlavní pořadatel Štěpán Podéšť proč má putovní figurka takový název.