Rodáci z Havlíčkobrodska bojovali na obou stranách fronty. „Mnozí, jako třeba Bedřich Starý, se proslavili na západní frontě, ale měli jsme zastoupení i na východní frontě, například Karla Kutlvašra. Zajímavý je příklad Václava Klofáče, který byl výrazným pacifistou a pro svůj odpor a odboj k válečné politice monarchie, byl zavřen,“ poukázal ředitel havlíčkobrodského Muzea Vysočiny Michal Kamp. Právě zmíněný Václav Klofáč se proslavil zejména po válce, kdy se stal prvním československým ministrem národní obrany.

Válku ukončilo až jednání na Pařížské mírové konferenci, z něhož vzešla i Versailleská smlouva. „Jednání ve Versailles razantně změnilo mapu Evropy a také myšlení Evropanů. Dnes se mír vnímá jako původce druhé světové války. Smlouvy tedy změnily mnohé, ale ne v duchu, v jakém byly sepsány. Mír nezajistily, naopak daly průchod pocitu křivdy, nenávisti a potřeby odplaty,“ podotkl Kamp.

Havlíčkobrodsko se tehdy nezměnilo ze dne na den. „Pořád doznívaly důsledky války. Nadšení lidí vystřídaly stále neřešené problémy s jídlem a uhlím. Už v lednu 1919 je zaznamenána velká hladová bouře občanů nejen v Německém Brodě (dnešní Havlíčkův Brod, pozn. red.),“ vyložil Kamp. „Éru první republiky na Havlíčkobrodsku vnímám jako velmi dynamické a složité období, ale veskrze ji hodnotím pozitivně,“ dodal.

První světovou válku pracovníci muzea loni připomněli několika velkými akcemi jako například rekonstrukcí událostí 28. října nebo muzejní nocí, letos se proto soustředí na jiný důležitý milník v českých dějinách. „Síly se napínají na výročí roku 1989,“ prozradil Kamp.