Zdejší Muzeum Vysočiny tady zopakovalo experiment z loňského roku a předvedlo lidem tavbu skla podle dávných postupů středověkých sklářů a ze stejných surovin. Muzeum se tak rozhodlo oživit pozapomenutou středověkou technologii fritování, tedy nastavování křemičitých zrnek pomocí bukového popela.

Před užaslýma očima malých i velkých návštěvníků předváděl umění vzniku skla mistr sklář František Novák z Dobronína, který se výrobou historického skla léta zabývá. "Ty postupy, jak se sklo tavilo ve středověku a jak ho děláme dnes, jsou v podstatě stejné. Akorát máme chemicky čisté upravené suroviny, takže nemusíme mít dřevěný popel," prozradil bývalý sklářský učitel Václav Šilhánek.

Teplé sklo, tekuté jako med, sklář dotvarovával speciální pinzetou. "Na skleničkách se tehdy třeba dělaly různé ozdoby. Bylo to hlavně z praktických důvodů, protože šlechtici při hostinách obírali maso rukama, měli je samozřejmě mastné, a aby jim nepadaly z rukou, zdobily se tímto způsobem," vysvětloval svůj postup František Novák.

Jak tým brodského muzea zjistil, nedaleko Vlkovska kdysi sklářská pec opravdu stála. Celá oblast Vysočiny je důležitou sklářskou oblastí. Pece ze středověku se ale nedochovaly. Důvod je prostý. Sklářská výroba byla tehdy velmi náročná na dřevo, takže když skláři vyčerpali všechno dřevo z okolí, přesunuli se zase jinam. "Pro představu - za ten týden, co se pec roztápí, jsme stopili 14 kubíků dřeva," doplnil Václav Šilhánek. Teplota ve velké peci se pohybovala i okolo jedenáctiset stupňů.

Strojvedoucího Pavla Vejpustka posla soud do vězení na pět a půl roku.
Strojvedoucí zavinil smrt dvou lidí. Soud jej proto poslal do vězení

Pracovníci brodského Muzea Vysočiny při stavbě středověké sklárny vycházeli z nákresů rytíře Mandevilla, který v 15. století cestoval po Čechách a pořídil si i nákres české středověké sklárny včetně celého procesu výroby skla. O experiment se již v 90. letech snažil tým sklářů v severních Čechách. "Nákresů je v literatuře hodně. Jenže jsou silně ovlivněny svými autory. Třeba lékař kresbu důkladně propracoval anatomicky, jenže technologicky už to nešlo dohromady. Ale skláři sami dobře vědí, co a jak má být, takže poradili," doplnil Václav Šilhánek. Kromě odborné části experimentu chtějí muzejníci upozornit i na velký potenciál historických a současných skláren. "Naši skláři prokazatelně položili základy švédského nebo belgického sklářství. Jména českých sklářů jsou známá po celém světě," zdůrazňuje význam českého sklářství Šilhánek.

Replika středověké pece byla postavena v květnu loňského roku. V září pak světlo světa spatřil první experimnetální výrobek. Pracovníci muzea celý experiment představili na sklářských konferencích v Jablonci nad Nisou a v Bratislavě a publikovali ho v odborné literatuře.

Letos v létě pec prošla rekonstrukcí a minulou sobotu se v ní opět začalo topit. Foukání skla tady bude probíhat celý víkend od 10 do 16 hodin.