Starosta a kronikář, jak to jde dohromady?
Starostou ve Vilémovicích byl už můj dědeček až do druhé světové války. Jsme selský rod. Historie je můj velký koníček. Už když jsem byl kluk, rád jsem poslouchal vypravování starších. V pubertě jsem měl sice jiné zájmy, ale když jsem začal takříkajíc dozrávat do dospělosti, zase jsem se k historii vrátil. Možná to bude znít jako fráze, ale já tvrdím, že kdo se nezajímá o historii, bývá s ní posléze krutě seznámen. Historie se totiž ráda opakuje. Jen kulisy a kostýmy se mění.
Kolik máte obecních kronik a jak jsou staré?
Historie našich obecních kronik je zajímavá. Jedna z nejstarších kronik Vilémovic je kronika základní školy. Psal ji učitel Josef Děkanovský před první světovou válkou. Tu kroniku už na obci nemáme, je v Havlíčkově Brodě v archivu. Ani základní školu už nemáme, místo ní je kulturní dům. Druhá kronika je naše kronika obecní. Psalo se do ní za První republiky. Právě v době, kdy tu byl starostou můj děda. Za druhé světové války Němci kroniky zakázali. Kroniku jsme obnovili až po válce. Do roku 1985 jsou tam ale z obecních událostí jen úryvky.
Kdy jste začal do obecní kroniky poprvé psát?
Já píšu kroniku od roku 2011, ale již léta před tím jsem se na její tvorbě podílel. Kromě kroniky dělám i naše obecní noviny. Vilémovice měli svoje kronikáře. Například to byl pan Arnošt Hotovec, který do kroniky psal až do roku 1993. Pak se stal kronikářem pan Zdeněk Pavelka, se kterým jsem už na kronice spolupracoval. Bohužel vesničtí kronikáři umírají stářím a mladí o to nemají velký zájem.
Vést kroniku není jednoduché. Měl jste při psaní někoho, kdo vám pomáhal nebo jste se všechno naučil sám?
Mně s tvorbou kroniky hodně pomohl pan František Pleva. Byl to velice známý historik, spisovatel a kronikář z Ledče nad Sázavou. Společně jsme sepsali historii Vilémovic. Radil mi jak psát, aby to bylo čtivé a zajímavé pro ty, co budou jednou kroniku číst. Říkal mi, nevyhýbej se zajímavým událostem a vtipným historkám. Ale pozor, všechno to musí být podložené, věrohodné, žádné výmysly jedna paní povídala. A co je důležité, kronika nesmí nikoho urazit ani zesměšnit.
Jak vypadá kronika obce Vilémovice dnes?
Naše obecní kronika má dvě části. Historickou a pak tu, která mapuje život v obci. Čtenář tam najde zápisy o tom, co se v obci povedlo, jak jsme obec upravili. Ale jsou tam i zápisky o tom, jak jsme obnovili různé obecní oslavy a tradice. Například poutní slavnosti. Poutě u nás byly obecní událost. Konaly se do roku 1914 u vilémovické kapličky. Myslím, že i v moderní době je potřeba navázat na naše tradice a kořeny. Letos se chystáme například na 3. Velké setkání rodáků a přátel Vilémovic. Konat se bude v květnu, snad to už covidová situace dovolí.
Jak se potýkáte s tvorbou zápisu? Podle zákona je na psaní kronik přesná norma, styl písma, zvláštní inkoust..
Já píšu všechny údaje do počítače. Nemám tak úhledný rukopis. Svoje zápisky jednou ročně předám paní Aleně Vavřičkové do Vrbky. Ta zapíše události do kroniky archivní tužkou, jak to má být. Protože žijeme ale v moderní době počítačů, budeme kroniku tisknout v souboru i s grafikou. Kronika obce Vilémovice má už svůj první díl a rozepsaný máme už díl druhý. Mým velkým pomocníkem je počítač a soubory informací jako je Wikipedie. Myslím, že to je dostatečně důvěryhodný zdroj a hlavně srozumitelný.
Kroniky mají být věrným obrazem doby. Nezaujaté, nestranné, bez politických podtextů, kronikář by do nich neměl přenášet svoje názory. Je to vůbec možné?
Kroniky jsou bohužel poplatné době, jako skoro všechno. Za Rakouska Uherska kroniky velebily císaře pána. Po roce 1918 chválily Masaryka. Za Hitlera se do nich psát nesmělo. Po roce 1948 když byla u moci komunistická strana. Kronikáři museli vést kroniku nejdřív na papíře na nečisto. Pak ty zápisy posílali schválit do Havlíčkova Brodu. Teprve až po roce 1990 se dá říci, že kronikáři mohou do kronik svobodně psát, co chtějí. Jenže nám do toho zase zapletli ochranu osobních údajů to slavné GDPR.
Tato doba je zvlášť výjimečná. Kvůli pandemii. Už víte, co napíšete do kroniky o covidu?
S covidem jsem zatím ve skluzu. Momentálně píšu do kroniky události z roku 2019. Ale určitě napíšu, jak to všechno začalo a co se dělo. Určitě nevynechám změny počasí, mezinárodní situaci, která má vliv i na život u nás. Volby v USA, ty skutečně stály za to. Potřeboval bych mnohem víc číst, ale nemám na to moc času.
Vilémovice vedete už skoro dvacet let. Dovede si představit, co budete dělat, kdybyste odešel do starostenského důchodu?
Starostou hodlám být tak maximálně ještě jedno volební období. Víc ne. Myslím, že v nejlepším je potřeba přestat. I když momentálně nevidím nikoho, kdo by to po mě převzal. Až skončím jako starosta, budu se věnovat zemědělství, ale hlavně historii, psaní kroniky a literatuře. Píšu také básničky, verše ze současnosti, ale jako starosta na to nemám klid ani čas.