Krok kabinetu ostře kritizují spolek obyvatel Brzkova Naše budoucnost bez uranu a ekologická organizace Calla. Dokument řeší i dotěžení současného ložiska Rožná na Žďársku.

Téměř šok zažil starosta Přibyslavi Martin Kamarád. „Tu informaci samozřejmě již mám. Dokazuje to, co říkám už delší dobu. Vláda chce zneužít existence těžby z minulosti a začít zde těžbu v daleko větším rozsahu novou. Na náš pohled na věc se nikdo ptát nechce! Kraj nás nechává na holičkách a chová se alibisticky! Nerovný boj právě vypukl," konstatoval starosta.

„Jsme z České Jablonné, těžbu uranu bychom měli za zády, neumím si představit v takové lokalitě žít," stěžuje si paní Věra. Pokud by se uran začal u Brzkova těžit, uvažuje o tom, že by se s rodinou přestěhovala, ale bojí se, že jakmile potenciální kupec zjistí, že má za zády uranovou hrozbu, bude jejich dům neprodejný.

„Chceme žít v neporušené přírodě a zdravém životním prostředí. Těžba uranové rudy doslova za humny našich obydlí negativně ovlivní život této i následujících generací v širokém okolí," shrnula názory odpůrců těžby uranové rudy v Brzkově Marie Vencová za spolek Naše budoucnost bez uranu.

Proti těžbě v Brzkově dlouhodobě vystupují ekologové i místní občané. „Na jedné straně jsme uklidňováni, že vláda jedná pouze o povolovacích krocích a o těžbě není rozhodnuto, na druhou stranu ony kroky vedou k budoucímu otevření dolu," dodala Marie Vencová.
„Uran těžit nebudeme, uhlí těžit nebudeme, ropu a plyn nemáme. Ještě že tu elektřinu můžeme brát ze zásuvek nebo sedět při svíčkách. Už se, proboha, lidi proberte, realita je trošku jiná než zbloudilé názory některých ekologů. Dnes jsou již možnosti a způsoby, jak lze těžit suroviny ekologicky, jenom k tomu musí být vůle samospráv donutit těžební firmy k ekologickým postupům. I na Mostecku se už příroda rekultivuje," míní pan Jiří z Přibyslavi.

Podle Edvarda Sequense z Cally má být Brzkov prvním krokem na cestě k ložiskům uranu na severu Čech. „Navrhovanou technologií, jak se k nim dostat, je opět kyselinové loužení, které přineslo rozsáhlé zamoření podzemních vod u Stráže pod Ralskem a náklady na odstranění ve výši desítek miliard korun," uvedl v pondělní tiskové zprávě.

Miroslav Kynčl z tiskového odboru ministerstva sdělil, že příprava studie neznamená, že vláda bude o zahájení těžby v Brzkově rozhodovat. Ovšem je prý nezbytné, aby vláda téma nové těžby zvažovala při rozhodování o možnostech surovinového a energetického zabezpečení rozvoje ekonomiky. A to od zhodnocení možných dopadů na životní prostředí až k zajištění zaměstnanosti v regionu.

Ekologové, zelení a část místních občanů s touto argumentací nesouhlasí. Odpůrci těžby organizují protestní akce. Na začátku září se v obci konal pochod proti uranu, na kterém se sešlo kolem 150 lidí. V polovině října odeslal brzkovský spolek Naše budoucnost bez uranu na úřad vlády petici, kde bylo 1 700 podpisů lidí protestujících proti zahájení těžby v katastru obce. Záměr přípravy těžby v Brzkově podpořil na konci března i premiér Sobotka. Těžbu v Brzkově tehdy označil za reálnou alternativu vytvoření pracovních míst po uzavření dolu v Rožné. Uvedl, že pro těžbu je třeba najít technologie, které co nejméně zatíží přírodu. V ložisku Rožná by měla být ukončena těžba do roku 2017. Rožná je posledním fungujícím uranovým dolem ve střední Evropě. Uranová ruda se tam těží přes půl století.