„Zjistil to tým Pavla Nikla, který počátkem července provedl za pomoci georadaru sérii měření na několika místech náměstí," uvedl starosta Světlé nad Sázavou Jan Tourek. „Průzkum ale neprokázal hypotézu, že další podzemní chodba spojuje i kostel se zámkem. Náznak jakési chodby tam sice je, ale ta vede od takzvané knížecí oratoře vpravo za oltářem směrem ke mlýnu. Průzkum vyloučil také to, že by pod oltářem byla hrobka, 
v níž měly být podle některých místních sdělení uloženy ostatky členů šlechtického rodu Trčků z Lípy," okomentoval Tourek oficiální výsledky měření.

Přesto je s prvními výsledky průzkumu spokojený. „Navrhnu radě i zastupitelům města, aby uvolnili prostředky pro další výzkum. Současně oslovím královéhradecké biskupství, aby pokračování průzkumu povolilo. A to nejen v kostele svatého Václava, ale také ve sklepení fary. Myslím si, že by bylo vhodné, aby průzkumem prošlo i bezprostřední okolí zámku," dodal Tourek.

Pro pokračování průzkumu středověkého podzemí se jednoznačně vyslovil také Karel Coufal z místního vlastivědného spolku. Právě on stál 
v roce 2000, a to společně s dalšími členy spolku, u objevu asi 450 metrů podzemních chodeb pod náměstím, které jsou dnes zpřístupněny veřejnosti.

Nikl: Pokračujte v průzkumu

„Ve směru od Pěšinek, 
v místě, kde jsme s odkrýváním podzemí začínali, jsme objevili ještě jedno zavalené rameno. Tehdy se nám ho ale nepodařilo odtěžit a otevřít. Byla tam totiž skála," podotkl Coufal. „Bylo by dobré, aby i toto místo bylo znovu, odborně a detailně prozkoumáno," podotkl Coufal. Informace o tom, že kostel není spojen se zámkem podzemní chodbou, ho nepřekvapila. „Předpokládali jsme, že světelské podzemí je rozsáhlejší, ale představa, že by některá z jeho chodeb vedla přímo pod řekou Sázavou, tak to se mi opravdu nezdá," zapochyboval Coufal.

Pavel Nikl doporučil, aby výzkum světelského podzemí pokračoval. „Nabízí se průzkumné vrty a sondáže s kamerou. Provedeny by měly být především v kostele sv. Václava hned za vchodem v místech, kde začíná poslední řada lavic. Dále přímo na náměstí a pak samozřejmě také u fary a v prostorách jejího sklepení," řekl Nikl.

Není bez zajímavosti, že průzkumu, který v červenci ve Světlé Nikl vedl, se zúčastnil i vyhlášený proutkař František Hanuš. „Jeho poznatky se shodují s těmi našimi. Byl to on, kdo navíc objevil mezi radnicí a kostelem pod uloženou náhrobní deskou, a to v hloubce asi dvou metrů, další podzemní prostor. Přibližně dva metry široký a dva metry dlouhý," poznamenal Nikl.

Vzhledem k náhrobní desce, na níž je vyobrazena lebka se zkříženými hnáty s korunou a křížem, Hanuš vyvodil, že půjde zřejmě o hrob obětí morové rány. „Zřejmě šlo o šlechtice, ovšem ne tak významné, aby byli pochováni přímo v kostele," uvedl tehdy Hanuš.

Radnice ve Světlé chce využít všechny doposud objevené podzemní chodby a prostory k rozvoji cestovního ruchu. „Otevřeli bychom je veřejnosti. Turistická atraktivita města by tak byla podstatně vyšší," uzavřel Tourek.