Pro Jiřího je to obzvláště velký úspěch, protože skvělých výsledků dosahuje i přes své onemocnění. V deseti letech mu totiž lékaři diagnostikovali Aspergerův syndrom. „Věřím, že tato zpráva potěší mnoho rodičů dětí trpících autismem. Rozhodně stojí za to s nimi pracovat a podporovat je v rozvoji,“ podotýká jeho maminka Petra Neubauerová. „Jirka má IQ 148 a je členem Mensy. Velice často však tápe v mezilidských vztazích a sociální integraci,“ dodává.

Na stáži se oba studenti společně zapojili do výzkumu relativně specifické oblasti, a to dělicího vřeténka v samičí pohlavní buňce. Laicky řečeno buněčné struktuře nezbytné pro dělení. Data jim poskytl Ústav živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR v Libechově. „Naším cílem bylo zjednodušit práci zaměstnancům ústavu,“ říká Wolker.

Časosběrná data totiž vědci získávají pomoci speciálního mikroskopu, který dovoluje získat trojrozměrné snímky. To však s sebou přináší jednu zásadní překážku. „Tím je množství dat, které přesahuje možnosti ručního zpracování. V případě sledování dělicího vřeténka obsahuje jeden záznam více než sto 3D snímků, což je více než pět tisíc klasických fotografií. A během jednoho experimentu vznikne přibližně dvacet takovýchto záznamů,“ vysvětluje lektor Jan Schier, který studentský výzkum vedl.

Při zpracování snímků je navíc nutné rozlišit mezi samotným vřeténkem a dalšími strukturami, které jsou přítomné na snímku. Při použití základních metod to vyžaduje následné ruční korekce výsledku, které jsou pracné a zdlouhavé.

I tento problém se jim však podařilo vyřešit. „Jirka s Maruškou použili takzvanou konvoluční neuronovou síť počítanou na výkonných grafických kartách. Kromě toho, že se jim podařilo navrhnout řešení, které data z jednoho experimentu zpracuje v řádu desítek sekund, vyhodnotili i přesnost dosažených výsledků,“ vyzdvihuje Schier.

„Výsledek tohoto projektu je program pro segmentaci snímků, který ústavu dovolí snáze a rychleji zpracovávat informace, které není možné bez pracné úpravy pracovníkem zpracovávat běžnými algoritmy. Navíc díky úspoře času bude možné zpracovat všechna získaná data, doteď to byla pouze šestina snímků,“ doplňuje Jiří Wolker.

Za svůj přínos získali první místo ve vědní oblasti nazvané Neživá příroda vyhlašované v rámci přehlídky Otevřené vědy, kterou pořádá Akademie věd ČR. Dokázali obstát mezi osmnácti konkurenty. „Přiznám se, že mě to poněkud překvapilo. A myslím, že nejen mě, ale i vedoucího stáže a druhou účastnici. Ale samozřejmě mám radost,“ svěřuje se student třetího ročníku.

„V tomto případě se povedlo dát dohromady opravdu hodně dobrý tým. Jirka je výborný programátor a jeden z nejšikovnějších studentů, které jsem kdy vedl, a Maruška je zase velmi pečlivá při přípravě dat a skvělá prezentátorka,“ nešetří slovy chvály lektor Schier.

Do výzkumného ústavu se Jirka ještě letos vrátí. Čeká ho totiž stáž týkající se moderních metod digitálního zpracování obrazu. „Už se na ni moc těším. Ostatně i během Vánoc jsem pokračoval v programování,“ usmívá se student.

„Jsem rád, že na naší škole máme takové žáky, kteří jsou ochotni si v době svého volna dobrovolně rozšiřovat vědomosti nad rámec učiva. Samozřejmě mu gratuluji k tomu, že dosáhl takového úspěchu, protože může být vzorem pro další studenty,“ vyzdvihuje ředitel stavební školy v Brodě Josef Charamza.