Vedení radnice ve Ždírci nad Doubravou se proto rozhodlo již podruhé k radikálnímu a neobvyklému kroku. Za přihlášku k trvalému pobytu lidem zaplatí.

Buď jedním z nás

Staň se jedním z nás, staň se občanem Ždírce nad Doubravou. To je motto projektu, který v těchto dnech startuje ve Ždírci. Každého, kdo se rozhodne zapsat si ve městě do konce letošního roku trvalý pobyt, čeká odměna tři tisíce korun.

„Trápí nás, že mnoho občanů bydlí ve Ždírci, například v bytových domech či nově postavených nemovitostech, a nejsou u nás trvale přihlášeni. Z tohoto důvodu schválila rada města aktivitu pod názvem, Staň se jedním z nás, staň se občanem Ždírce nad Doubravou," vysvětlil stručně důvody poněkud neobvyklého kroku, který rada města odsouhlasila již podruhé, starosta Jan Martinec. Premiéru měl tento projekt loni a podle Martince byl úspěšný. „Loni se přihlásilo, tuším 22 občanů a každý z nich dostal příspěvek 3 tisíce korun na náklady spojené se změnou bydliště. Odmítnout jsme nemuseli nikoho,“ upřesnil starosta.

O zahájení druhého ročníku projektu, Staň se jedním z nás, rozhodla rada města. Rada zároveň dala podmínky, kdo může finanční dar od města získat.

Herečka Květa Fialová v roce 2013 navštívila zámek ve Světlé nad Sázavou. Účastnila se pořadu Křeslo pro hosta.
Květa Fialová svým pozitivním pohledem na svět bavila i lidi na Havlíčkobrodsku

„Rada města rozhoduje o poskytnutí finančního daru ve výši tři tisíce korun každému občanu, který se v době od 1.10.2017 do 31. prosince 2017 přihlásí k trvalému pobytu v městě Ždírec nad Doubravou. Dar bude poskytnut občanu v hotovosti nebo bankovním převodem na účet v termínu od 15. ledna 2018 do 16. února 2018 za předpokladu, že občan požádal písemně o poskytnutí daru, ke dni předání daru má trvalý pobyt ve Ždírci nad Doubravou a uzavřel s městem darovací smlouvu,“ upřesnil podmínky ždírecký starosta.

Podmínkou pro obdržení daru je, že žadatel se přihlásil k trvalému pobytu ve Ždírci nad Doubravou v roce 2017 poprvé. Přihláška se vztahuje i na ty občany, kteří se přihlásí k trvalému pobytu i v některé místní části Ždírce. Rada města si vyhrazuje právo darovací smlouvu neuzavřít.

Radní k tomuto rozhodnutí vede podle starosty Martince jednoduchá úvaha.

„Hlavním příjmem téměř všech obcí v ČR jsou daně. Výše daňových příjmů je dána počtem obyvatel, kteří mají v obci trvalý pobyt k 1.1. každého roku. Z denní praxe víme, že zejména v bytových domech, ale i v novostavbách bydlí lidé, kteří nejsou našimi občany," konstatoval starosta Martinec. Město na ně nedostává příslušnou část daní, to znamená asi 10 tisíc korun za rok. Tito občané neplatí poplatek za likvidaci domovních odpadů, ani poplatky za psy. Ovšem náklady spojené s odvozem odpadu a úklidem po domácích miláčcích hradí to město, kde se nepřihlášení občané skutečně fyzicky zdržují.

Motivace darem

Z těchto důvodů rada města rozhodla, že bude občany motivovat finančním darem k tomu, aby se přihlásili k trvalému pobytu právě ve Ždírci nad Doubravou. Kolik lidí může dar od radnice letos získat, se přesně určitě nedá. Protože, pokud nejsou tito občané ve městě nijak registrováni, nemůže radnice znát ani jejich přesný počet.

Ždírec nad Doubravou není jediné město, kde se s tímto problémem potýkají. Ovšem cestou, jakou se rozhodl jít Ždírec, by se vydal málo kdo.

Jak konstatoval k tomuto ždíreckému projektu už při jeho zahájení starosta Jan Tecl z Havlíčkova Brodu, samozřejmě každý občan, který je trvale hlášený k pobytu, znamená pro město určitou poměrně významnou částku do rozpočtu. „I u nás počet obyvatel mírně klesá, ale takovou cestou, jakou se rozhodlo jít město Ždírec, bychom nešli. Myslím, že to není nejlepší řešení. Ani by to naši zastupitelé neschválili. Nicméně u nás máme Domov pro seniory. Podmínkou pro přijetí do Domova je přihláška k trvalému pobytu ve městě," sdělil starosta Tecl.

Sedm nových kamenů připomíná osud rodiny Viléma Bergmanna, chotěbořského továrníka.
V Chotěboři přibyly další kameny zmizelých

Podle starosty Golčova Jeníkova Vlastimila Marušáka, kterého tento projekt zaujal už loni, to není špatný nápad neboť na území města, hlavně v jeho místních částech, žije poměrně dost lidí, kteří mají trvalé bydliště hlášené jinde, třeba až v Praze. Trvalý pobyt ve městě ale bude hrát roli při otvírání nového Domova pro seniory v Chotěboři. Tamní radnice bude potřebným občanům Chotěboře s nízkým důchodem dotovat pobyt v zařízení.

Přesvědčování a slevy

Starostové ostatních měst na Havlíčkobrodsku volí při rozhodování o trvalém pobytu vůči občanům spíš taktiku přesvědčování, protože rozdíl mezi ideálním stavem počtu obyvatel ve městě a skutečností se může v některých městech a obcích počítat na celé stovky. Město Přibyslav například nabízí výrazné snížení poplatků za odpad. Ti, kteří jsou hlášeni k trvalému pobytu v Přibyslavi, platí za odpad 250 korun za osobu a rok. Jen pro srovnání v Havlíčkově Brodě je to 600 korun za osobu a rok.

Ovšem existují města, kde se k takovému kroku jako Ždírec v minulosti už rozhodli. Obdobný problém jako ve Ždírci nad Doubravou řešili v Jihlavě v roce 2005. Protože se počet obyvatel pohyboval mírně pod 50 tisíci, hrozilo mu, že přijde o miliony korun v rozpočtu města.

Společnost HBH odpady, s. r. o., se každoročně věnuje také environmentální výchově, provozem projde několik stovek dětí z mateřských a základních škol.
„Spuštění třídicí linky se osvědčilo,“ hodnotí Jiří Holešák

„Rada města Jihlavy schválila, že každému, kdo se přistěhuje, vyplatí 3000 korun. Přihlásilo se 1025 lidí, čímž spolehlivě překročili hranici k výhodnějšímu koeficientu. Dohromady Jihlava zaplatila přes tři miliony na kompenzacích, ale díky zvýšení počtu obyvatel získalo město kolem 22 milionů korun." popsal tento konkrétní případ Radek Jurčík, z Ústavu práva a humanitních věd Provozně ekonomické fakulty v Brně.