Ještě po válce byla samostatnou obcí, dnes jako okrajová osada Přibyslavi už nemá ani obchod, ani hospodu.  Místostarosta města Martin Kamarád Deníku sdělil, že v Hřišti žije pouhých dvaosmdesát obyvatel. Východní česká výspa hraničí s Malou a Velkou Losenicí, obě obce už leží na Moravě, patří do okresu Žďár nad Sázavou. Podle turisticko-vlastivědného průvodce Havlíčkobrodsko původ jména je možné spojovat se staročeským jhřišče, hřišče, kterým se ve středověku označovala místa pro pořádání her, zápasů, rytířských klání a turnajů.

„Osudy obce jsou však pro tuto epochu hrdinských skutků rytířů zastřeny temným závojem zapomnění a jako reálná obec vystupují Hřiště z historie poprvé ve zprávě z roku 1502, kdy je ves Chřiště jmenována mezi vesnicemi, příslušejícími k zámku v Polné, s tím ostatně obec sdílela společné osudy až do zrušení vrchnostenských práv v roce 1848,” píše ve zmíněném průvodci havlíčkobrodský archivář Ladislav Macek. Jazykovědec, odborník na etymologii (nauky o vzniku a původu slov), Jaroslav David z Ostravské univerzity, mimochodem rodák z Havlíčkova Brodu, a Pavel Rous z havlíčkobrodského muzea v knize Neviditelní svědkové minulosti – Místní a pomístní jména na Vysočině o vesničce nikoli střediskové uvádějí, že žádné jiné sídlo jménem Hřiště v Čechách a na Moravě neexistuje.  

Nejstarší písemný  záznam: Chřiště  

„Podobný název jihočeské vesnice Řiště pochází od slova rež, žito… totiž místo, kde se pěstuje žito. V běžné mluvě na Přibyslavsku se Hřišti říkalo Hříště, Kříště, Chříště, ale i Říště nebo Vejhřiště. Poprvé se o Hřišti dozvídáme až k roku 1502, kdy se o něm píše jako o Chřišti. Název se pak podstatně nezměnil (Rzisstie – 1547, Hržisstie – 1654). Souběžný německý název Spieldorf, který se objevuje až v 18. století, je jeho upraveným překladem. Staročeské jhřišče, odvozené od slovesa hráti (německý spielen), totiž mělo přibližně stejný význam jako dnešní slovo hřiště (německý Spielplatz),” usuzují David s Rousem.  

Motiv pojmenování není zcela jasný

Podle obou autorů kruhová náves s okrouhlým rybníkem uprostřed inspirovala obyvatele Hřiště k následujícímu vysvětlení původu ojedinělého místního jména:
„Uprostřed návsi prý pořádali páni z blízkého hradu Ronov v dávných časech hlučné rytířské turnaje, jinak řečeno hry. Dokonce prý Hřiště bylo již s tímto záměrem založeno na prostranství, vhodném k úpravě hřiště, na němž se šlechtický dorost z nedalekých hradů Přibyslav a Ronov mohl „vyskotačiti” a oddávat „rytířskému sportu”. O skutečném motivu pro pojmenování se však lze jen dohadovat.” David a Rous upozorňují na okolní nápadně rovinatou, jakoby uměle vytvořenou krajinu, která by zřejmě indicii o středověkém sportovním kolbišti nahrávala, ale ptají se, co když původní podobou názvu bylo přece jen Řiště, tedy území, na němž se pěstovala rež, žito?
Jazykovědec a historik připomínají, že na Českomoravské vrchovině názvy a slova začínající na „ř, r, j, m” často přibíraly předsunuté „h”, a to už od středověku.

Tak jednoznačné tedy není, že Hřiště, jediná ves tohoto názvu v České republice, své jméno nese od druhotných her, možná přece jen od prvotního chleba.

Ivo Havlík