Na debatu přišla také místní Eva Klementová. „Velkou radost z elektráren nemám. Jsem z rodiny myslivců. Zajímá mě, jaký vliv budou mít elektrárny na zvěř a přírodu a kde budou stát. Pak si udělám vlastní obrázek,“ řekla Deníku.
Jednoznačně proti se staví Miroslav Nedělka. Elektrárny na Vysočině nechce. „Vysočinu už dostatečně zničil kůrovec. Teď ještě elektrárny. Jsem z Velké Losenice. Tam starosta už s elektrárnami souhlasil. Je to směšné. Už to, kolik ČEZ obci za tu hrůzu nabízí. Je to almužna ve srovnání s tím, kolik na tom ČEZ vydělá,“ prohlásil. Podobný názor na větrné elektrárny má i Josef Pelikán. Otu Bence naopak zajímalo, jaké konkrétní výhody elektrárny přinesou Přibyslavi, co do energetické bezpečnosti a cen energií.
Podle Davida Petráka ze Společnosti ČEZ mají u Přibyslavi stát elektrárny v počtu asi pěti kusů. „A to buď v jižním směru na Brzkov nebo v severním směru na Stříbrné Hory,“ upřesnil Petrák. To, co by si obyvatelé Přibyslavi přáli nejvíc, a sice levnou energií, jim zřejmě stavba nesplní. „Energetický trh je regulovaný. Legislativa zatím takové kroky nedovoluje,“ vysvětlil další zástupce Společnosti ČEZ Petr Elfmark.
V současné době Společnost ČEZ obnovitelné zdroje navštěvuje jednu obec na Vysočině za druhou. Větrná energie je podle zástupců firmy energie budoucnosti. Uhlí se nevyplácí a vodní elektrárnu už zřejmě u nás nikdo nepostaví. Obec Velká Losenice už podepsala s ČEZem smlouvu o spolupráci. „Smlouva o spolupráci je jen prvním krokem. Umožňuje dále posuzovat vhodnosti lokality, ale neznamená automaticky, že se elektrárny začnou stavět,“ vysvětlil obyvatelům Přibyslavi projektový manažer Pavel Prchal.
Jak upřesnil, s jednotlivými obcemi chce energetický gigant založit společný podnik s pětiprocentním podílem obce a pozicí jednatele pro zástupce obce. To obcím umožňuje vidět do celého průběhu procesu přípravy. Doba přípravy výstavby včetně získání stavebního povolení může být pět i více let v ideálním případě. V horším případě stavba nemusí začít vůbec. „Vysočina je ale pro větrné elektrárny velmi vhodná s ohledem na vysokou větrnost,“ zdůraznil Prchal.
Město Přibyslav podle starosty Martina Kamaráda žádné zásadní stanovisko zatím vydávat nebude. Co dál, ukáže debata s veřejností a jednání Svazku obcí Přibyslavska. Například obec Brzkov na Jihlavsku dává dlouhodobě najevo, že elektrárny nechce. „Žádné peníze nás nepřesvědčí abychom si nechali znetvořit krajinu,“ poznamenal starosta Aleš Bořil.
Záležet bude podle Kamaráda i na tom, jak se k akci postaví Kraj Vysočina. Podle hejtmana Kraje Vysočina Vítězslava Schreka by obce měly v otázce elektráren hledat řešení společně. „Zatím ale zůstává nezodpovězena otázka minimální vzdálenosti umístění větrných elektráren od hranice zastavěného území,“ upozornil hejtman.
Podle krajské strategie ochrany krajinného rázu je zhruba devadesát procent plochy Vysočiny pro umístění větrných elektráren krajinářsky nevhodných a šedesát procent je nevhodných z jiných důvodů – vedení leteckých koridorů, vojenských radarů, kapacity rozvoden a distribuční sítě.
