Pavlovská záchranná stanice, určená hendikepovaným zvířatům, je v kraji Vysočina jediná svého druhu. Svůj domov zde trvale našlo 120 zvířat. Draví ptáci, černé labutě, lišky, vydry nebo kriticky ohrožení norci evropští. Posláním ochranářů je zde pomoci zvířatům, která by jinak zahynula a umožnit jim návrat do volné přírody.

„Mimo stálou expozici zvířat tady máme také ježky a netopýry, kteří zde zimují. Teď už jen čekáme na vhodné počasí, abychom je mohli vypustit do volné přírody. Pak jsou tu také jedinci, kteří jsou tady chovní, to jsou norci evropští, puštíci bělaví nebo třeba sýčci obecní," uvedl ředitel stanice Pavlov, Zbyšek Karafiát.

Počet přijatých zvířat v Pavlově rok od roku stoupá. To si ochranáři vysvětlují jednak zvyšováním povědomí o místní stanici, ale také morální odpovědností lidí. „Všechna zraněná zvířata, která se najdou na Vysočině, se většinou dostanou k nám. Zrovna dnes nám dovezou kafku a volali kvůli zajícovi," doplnil Karafiát.

V loňském roce stanice přijala 543 živočichů. Návrat do přírody se daří u zhruba poloviny případů. Zvířata, která by kvůli svému hendikepu v přírodě nepřežila, zůstávají v péči ochranářů. Nejvíc pavlovských pacientů tvoří mláďata. Právě ona ale v mnoha případech pomoc vůbec nepotřebují a lidé je odnášejí zbytečně.

„Minimálně devadesát procent zvířat, co lidi najdou, naši pomoc nepotřebuje. Pokud to mládě nemá nějaké viditelné zranění, tak ho nebrat a raději nám třeba zavolat a poradit se. Opuštěná mláďata v podstatě neexistují. Čekají schovaná v trávě, až přijdou rodiče a nakrmí je. Hlavně u ptačích mláďat lidé často volají a mají strach, že neumí létat, ale u těchto ptáků, jako jsou kosi, drozdi nebo rehkové, je typické, že vyletí z hnízda dřív, než umí létat. Zrovna teď jsme měli případ kosáka, kterého bohužel sebrali úplně zbytečně," říká Karafiát.

Kromě mláďat stanice často přijímá také zvěř a dravé ptáky po střetu s automobily. Oproti předchozím létům ale poklesl počet dravých ptáků popálených na elektrickém vedení. Ze silně ohrožených druhů se do Pavlova dostal třeba dudek chocholatý, vydra říční, sýc rousný nebo čáp černý.

Mimo záchrany zvířat se ochranáři věnují také výchovným a vzdělávacím programům pro mateřské školy a první stupně základních škol. Seznámit se s příběhy ohrožených druhů zvířat a poznat zdejší pacienty může i široká veřejnost. Prohlídky stanice s výkladem se konají od května do září, a to každý den v 10, 13 a 15 hodin.

„Snažíme se, aby děti získaly ke zvířatům nějaký vztah. Pokud sedí doma u počítače a nechodí do lesa, tak ten vztah nezískají," míní Karafiát.

V loňském roce stanice otevřela nové ekoncentrum. Tady se mohou ubytovat milovníci přírody, kteří chtějí pobýt nějaký čas mezi zvířaty. Ekocentrum je plně bezbariérové, takže sem mohou zavítat i vozíčkáři.

Pro letošní rok plánuje Pavlov spoustu zajímavých akcí. Všechny novinky se lidé dozvědí na jejich facebookovských stránkách. V plánu jsou také opravy léčebného komplexu a voliér pro ptáky. Na to by stanice ráda získala prostředky z dotačních fondů.

Hlavním investorem stanice pro hendikepovaná zvířata je Kraj Vysočina. Každý, kdo by chtěl Pavlov podpořit, se může stát adoptivním rodičem vybraného zvířete a hradit jeho krmení a péči o něj. Díky tomu může stanice prostředky z jiných zdrojů použít třeba na potřebné opravy. „Hlavně bychom chtěli, aby se tady lidem líbilo a rádi k nám jezdili," dodal ředitel záchranné stanice.