O výhodách pohřbu žehem, ale také o etice pohřebnictví, diskutovali na celorepublikovém setkání v Přibyslavi členové Společnosti přátel žehu. Celorepublikový sněm se koná každých pět let, letošní setkání bylo v pořadí desáté, jubilejní. Že je hostitelským místem Přibyslav, není náhoda.

"Přibyslav nabízí nejen příjemné prostředí, ale leží i na strategicky velmi výhodném místě z hlediska dopravy. Kromě toho je zde blízko i na Zelenou horu u Žďáru. Tamní kostel je unikátním místem, které hodláme během pobytu navštívit," vysvětlil ústřední tajemník Společnosti Stanislav Motyčka, který svoji funkci plní již 35 let. Společnost přátel žehu má v celé ČR asi 16 tisíc členů, většinou středního a vyššího věku. Do Přibyslavi jich přijelo kolem padesáti.

Pohřeb žehem 
šetří půdní fond

„Proč pohřeb žehem? Důvody jsou především ekologické. Tento způsob pohřbívání šetří půdní fond, budováním vsypových louček odpadá městům starost o opuštěné hroby," zdůraznil ústřední tajemník společnosti Stanislav Motyčka. Na Havlíčkobrodsku se počet členů Společnosti přátel žehu blíží ke stovce. K významným aktivitám hav᠆líčkobrodského spolku patří podle lékařky Marty Kabrdové především vybudování vsypové loučky na brodském hřbitově.

Společnost přátel žehu oceňuje hlavně přijetí nového zákona o pohřebnictví, který podle jejich názoru vrací do podnikání kolem „posledních věcí člověka" tolik potřebnou etiku.

„Důvody, proč jsem členem Společnosti ,jsou částečně svázané s rodovou tradicí. Moji rodiče se rozhodli pro pohřeb žehem, bratr je ve spolku dvacet let. Důvody jsou i ekonomické. Dneska stojí pohřeb do země kolem třiceti tisíc korun a víc, ceny stále rostou. Pozůstalí mají s pohřbem spoustu starostí. Já zaplatím určitou částku a už se nemusím o nic starat, ani moji příbuzní. Kdybych zemřel, pak moje žena, či někdo z rodiny vytočí jedno pražské číslo," vysvětlil důvody členství ve společnosti přátel žehu pan Mojmír z Třebíče. Jak upřesnil, má každý člen spolku u sebe kartičku s potřebnými údaji,v případě úmrtí Společnost přátel žehu svým členům zajistí pohřeb bez problémů. To je podle pana Mojmíra velmi výhodná skutečnost pro lidi staré a osamělé, o jejichž pohřeb by se pak musela starat obec.

Podle tajemníka Stanislava Motyčky patří Česko k zemím, kde jsou pohřby žehem dlouholetou tradicí a kde se uskutečňuje nejvíc kremací. „Až 80 procent pohřbů v ČR je žehem," zdůraznil tajemník.

Dokonale sterilní

Důvody, proč konat pohřby právě žehem, jsou podle tajemníka ekologické, zdravotní, hlavně v případě, pokud jde o oběti přírodních katastrof. Popel zesnulých podle členů Společnosti přátel žehu nepoškozuje životní prostředí. Je dokonale sterilní, prostý jakýchkoli organických částí. Plyny, opouštějící žároviště moderních krematorií, obsahují mnohem méně škodlivin, nežli výfukové plyny jednoho jediného automobilu. Spodní vody ani vodní toky krematoria neznečišťují rovněž.

Pro kremační hnutí v Česku jsou důležitými mezníky léta 1883, kdy byla zpopelněna první Češka v krematoriu Gotha v Německu, 1885, kdy byl založen první kremační spolek v Rakousku-Uhersku „Die Flamme" (Plamen), 1899, kdy byla v Čechách založena „Společnost pro spalování mrtvol" a 1909, kdy byl založen spolek „Krematorium". Významným počinem bylo v roce 1914 uvedení do provozu „Prvního českého národního krematoria v Chicagu" v péči Českého krajanského spolku.

Roku 1915 byla zahájena a roku 1917 dokončena stavba krematoria v Liberci – prvního krematoria v Čechách. Prvních obřadů a prvních zpopelnění se toto krematorium dočkalo až po 28. říjnu 1918 v samostatné Československé republice.

Populární se stala myšlenka pohřbívání žehem v Československu po roce 1945. Nejvíce moderních krematorií bylo postaveno mezi rokem 1960 a 1980.