I my jsme dostali možnost si tohle řemeslo zkusit. Je to pravda. Do píšťaly není třeba foukat jako Meluzína. Ale jen zlehka a hlavně vědět, kdy přestat. Tak je naše první baňka na světě. Podle Pospíšila se budoucí sklář učí práci s píšťalou skoro rok, než získá ten správný cit pro věc.

Podívejte se, jak se vyrábí sklo ve sklárně v Tasicích, která patří k nejstarším v Evropě
VIDEO: Po stopách Jakuba skláře. Unikátní skanzen Tasice zval na prohlídku hutě

Tomáš Pospíšil nechtěl být původně sklenářem, ale pochází z obce, kde byl sklář snad v každé chalupě. Tak nebyla jiná volba. Dnes pracuje ve sklářské firmě Bomma ve Světlé nad Sázavou, kde se vyrábí designové sklo. „Je to sklárna moderní, nedávno otevřela dokonce novou pec. Mám tu práci rád, jinak bych ji nedělal pětadvacet let,“ říká.

Jakou budoucnost sklářství má a jestli se dá sklářstvím ještě dneska uživit v době kolísavých cen energií a levných dovozů z Asie, to je podle Pospíšila složitá otázka. „Když to zjednoduším, tak asi záleží na tom, jestli chce být sklář samostatný a nebo pracovat v rámci velké firmy,“ říká.

Velká sklářská firma nabízí podle Pospíšila určitou jistotu, že zvládne hospodářskou krizi. Ale sklář se musí smířit třeba i se strojovou výrobou, která nemá s klasickým řemeslem moc společného. „Na kreativní nápady není ve velké firmě většinou čas a prostor,“ poznamená. Když chce ale sklář zůstat samostatný, třeba v rámci rodinné firmy, má, jak Pospíšil zdůrazňuje, možnost uplatnit vlastní nápady a vynalézavost. „Bude vyrábět originální sklo v limitované sérii, ale riskuje. Protože malá sklárna je v době ekonomických krizí velmi zranitelná,“ poznamená.