VIDEO: Václav Vydra ztratil na Vysočině koně. Zavzpomínal na to v Chotěboři

Oba dva žili poměrně aktivním životem, hlavně Václav měl spoustu koníčků. Jana se s ním snažila držet krok. A tak se naučila jezdit na koni. Jednou to však dobře nedopadlo. Spadla a zranila se natolik, že skončila v nemocnici. „Já tam za ní přišel, byla celá modrá, řekl jsem si, že to si musím vyfotit, to se jen tak nevidí. Ona mě hned okřikla, ať to nedělám, co když ztratím telefon a najde jej bulvár. A pak si najednou, jak byla taková celá pomlácená, povzdechla a řekla: Já nechci umřít jako vdova. Vezmeš si mě? A já na to, no když už se chystáš… A bylo to!“ Smál se umělec, který miluje komediální role jak na divadle, tak v televizi. Nevyhýbá se však ani těm vážným a smutným. „A to je pak největší odměnou ticho v hledišti,“ uvědomuje si. Na to mu moderátor večera v Kavárně Chotěboř Jiří Vaníček kontroval: „Ale to taky může znamenat, že diváci usnuli.“

Václav Vydra se vzpomínkami vrátil i ke svým rodičům a do svého dětství. „Jelikož jsem vyrůstal v rodině herců, bylo pro mne toto povolání úplně normální, ničím výjimečné. Ale to možná bylo i tím, že jak maminka, tak táta byli velmi skromní. Hlavně mámu lidi milovali, protože ji často potkávali v tramvaji nebo na nákupu,“ řekl.

Když byl Václav Vydra malý, tak mu podle jeho slov přišlo trapné, že by v budoucnu měl být hercem. Prý by to znamenalo, že nemá žádnou fantazii. Tak si vymyslel, že se stane hasičem. „Líbilo se mi, jak kluci sjíždějí po té tyči,“ usmál se. Pak ještě uvažoval o ošetřovateli zvířat, nebo malířství. „Moje malířské umění se však omezilo na hranol nebo krychli. Zjistil jsem, že s geometrickými útvary si dlouho nevystačím, tak jsem se nakonec stejně rozhodl pro konzervatoř. Byl to takový azyl pro matematicko-fyzikální kriply, což jsem uvítal,“ smál se.

Ondřej Vetchý v Chotěboři: Ženu bych před Lukášem Krpálkem neubránil

Václav Vydra měl to štěstí, že se při natáčení mohl potkat s takovými veličinami jako Vladimír Menšík nebo Jiří Sovák. „Hlavně Láďa Menšík. Ten nejenom improvizoval na place, ale skvělý byl i o pauzách. Byl prostě nezastavitelný. Udržoval se tím v kondici,“ popsal legendárního umělce, se kterým účinkoval ve filmu Půl domu bez ženicha.

Otázka padla i na jeho vysněné role. „Já mám spíš sen, abych ještě do smrti vydržel jezdit na koni,“ odpověděl upřímně. Dodal, že už má jiné koníčky, zájmy, spíš žije z toho, co mu kdo nabídne.

Ivo Šmoldas v Chotěboři: Recept na šťastné manželství? Vracet se, když žena spí

Na statku, který si pořídil před deseti lety, má momentálně ustájených třiadvacet koní, přičemž vlastní šest. Je ředitelem Institutu celostní péče o koně a vyznavačem takzvaných bosých koní, to znamená, že nemají podkovy. Dokonce se naučil jezdit bez sedla. Koně mají u něj na statku k dispozici velkou louku a automatické krmení podle potřeby. „Jsem takto šťastný. Ale samozřejmě těším se i do divadla. Je to ideální kombinace. Jedno bez druhého by nebylo kompletní.“

Zhruba třiadvacet let pořádá akci Memoriál generála Custera. „Zalíbilo se nám jezdit v uniformách jako americká kavalérie. V roce 2000 nás jelo šestnáct, po osmi letech jsme to vytáhli na dvě stě. Byl to neskutečný zážitek! Náročný na organizaci, ale krásný,“ vyznal se. Letos si vyjedou opět, 17. srpna startují u Benešova.

I když má Vydra spoustu akcí a koníčků, jeho manželka jej plně podporuje. „Jana má se mnou velkou trpělivost. Zaslouží si jedničku s hvězdičkou. Nakonec oba jsme herci, každý má to svoje. Důležité je, abychom společný čas, který nám zbývá, dokázali využít maximálně,“ zhodnotil. A jestli se někdy hádají? „Nemáme rozepře. Jana by se někdy i hádala, ale já ne. A pokud na hádku nejsou dva, tak brzy skončí,“ usmál se na závěr.