Začněme zásadní otázkou – jak vakcína funguje? Je to tak, že člověk dostane dvě injekce a pak může zahodit roušku?

Řešíme pandemii, která je celospolečenským problémem. Netýká se nás jako jednotlivců, ale lidstva. V tuto chvíli je k dispozici vakcína, kterou se celý svět snaží očkovat ve snaze snížit nákazu v populaci. Já sice nejsem epidemiolog ani lékař, ale platí, že se potřebujeme dostat do situace, kdy se virus přestane šířit komunitně nekontrolovaným způsobem. Fakticky to znamená, že pokud se někdo nechá naočkovat a dostane dvě dávky, tak se významně zvýší pravděpodobnost, že na nějakou dobu bude imunní a bude mít protilátky. Ale to neznamená, že si může sundat roušku.

Proč ne?

Za prvé stále hrozí riziko, že člověk může být přenašečem. A o té nemoci pořád víme tak málo, že nikdo nemůže říct, jestli riziko nákazy po očkování je nebo není. My musíme koronavirus vyřešit jako společnost – až si budeme všichni jisti, že je zaručená určitá míra imunity, pak bude prostor odložit roušky. Ale nějakou dobu se nás to ještě bude držet.

Po jak dlouhé době v řádech měsíců nebo let je třeba očkování opakovat? Je to nyní vůbec známé?

Z toho, co vím, se v tuto chvíli hovoří minimálně o devadesáti dnech, možná o několika měsících. Možná se časem přijde na to, že vakcína funguje podobně jako ta proti chřipce, kde se přeočkovává zhruba jednou ročně. V tuto chvíli budeme rádi, kdyby se potvrdilo, že to několik měsíců kryje imunitu člověka.

Vítězslav Schrek

- je mu padesát let

- narodil se ve Znojmě, ale už čtyřicet let bydlí v Jihlavě

- je ženatý, má dvě děti

- v komunální politice je od roku 2006, loni v listopadu byl zvolen hejtmanem Vysočiny

- jeho zájmy jsou sport, běhá a jezdí na kole, muzika a také je rád se svou rodinou

- je rocker, ale má rád i spoustu jiných žánrů od filharmonie přes jazz až po funky

Zdá se, že vláda ztratila svými předchozími kroky důvěru velké části veřejnosti a proto nyní nechává očkování v režii krajů. Máte podobný názor?

(přemýšlí) Nechtěl bych se vyjadřovat k tomu, co vláda udělala dobře nebo špatně. Ta situace není vůbec jednoduchá a nechci být v této situaci zbytečně kritický. Faktem je jedna věc – vláda přichází s návrhem řešení a kraje je musí realizovat. Nejvíc té práce jde právě za kraji.

Jakou práci máte na mysli?

Začalo to jakousi mobilizací krajů, krizových štábů, krizového řízení. Pak začalo testování, musel se vytvořit systém PCR testů, do toho přišly antigenní testy… Vláda vždy vytvoří prostřednictvím nějakého ministerstva pokyn, zadá úkoly, a kraje, tedy hlavně lidé v těch krajích, je plní. Je to vlastně svým způsobem logický postup, ale vláda by měla vědět, že v krajích jsou lidé, kteří mají svojí práci v nemocnicích nebo na krajských hygienických stanicích a všechny úkoly, které je potřeba splnit, dělají stále ti stejní lidé. Nemáme zásobník nových lidí.

Je na těchto lidech znát, že by potřebovali pauzu a vydechnout, ale prostě není kdy?

Ti lidé jsou už dnes unavení, vyčerpaní, ale přesto jsme připraveni se vzchopit k závěrečnému výkonu a proočkovat maximum lidí. Další velký úkol je právě zmíněné očkování. Jiné řešení není, spíše jde o to, jestli by vláda a ministerstva neměly vnímat to, že na krajích leží v tuto chvíli obrovské břemeno práce. Leží na lidech – zdravotnících, epidemiolozích, lidech, kteří tvoří krizové týmy… Je to spousta práce.

Zaskočilo mě, když jste v úterý odpoledne uvedl, že dle premiéra Andreje Babiše je vakcín málo a následně ministr Jan Blatný řekl, že jich je dostatek. Zákonitě se nabízí otázka, jak to tedy je?

„Byl to okamžitý komentář, protože to tak skutečně bylo. Na jedné konferenci pan ministr řekl, že vakcín je dost, pan premiér řekl, že o tom přesvědčen není. Podle mého názoru v tuto chvíli, kdy máme pět očkovacích míst, bychom byli schopni očkovat více, než máme k dispozici vakcín. Ale rozumím tomu, že vakcína byla teprve nedávno schválená a že jí někdo musí vyrobit, někdo jí musí za velmi složitých a přísných podmínek naskladnit…

A co říkáte na představy ministra Blatného o proočkovanosti pěti milionů lidí do letošního léta?

Chtěl bych upozornit, že to matematicky s tím počtem vakcín, který je v tuto chvíli avizován, nevychází. Byť bych si přál, aby to vycházelo. Ale vedle množství vakcíny, což je základní podmínka pro proočkovanost, jsou ještě lidské zdroje. Musíme mít dostatek lidí, kteří jsou schopni očkovat.

Uvedl jste, že budete potřebovat i praktické lékaře. Plánujete oslovit i studenty zdravotních oborů z jihlavské polytechniky?

Obecně se s řediteli nemocnic bavíme o tom, že bychom potřebovali k administrativním úkonům další dobrovolníky. Logicky se nabízí studenti a to z polytechniky nebo středních a vyšších odborných zdravotnických škol. V tuto chvíli nechci nařizovat studentům, aby nastupovali, byť ta situace není dobrá. Ale budeme rádi za každého dobrovolníka, a tím nemyslím jen studenty maturitních nebo třetích ročníků. Budeme je potřebovat na sepsání anamnéz a podobně. Optimálně ze zdravotních oborů, aby byli v obraze. Budeme je oslovovat ke spolupráci.

Kolik je na Vysočině zaměstnanců nemocnic a pracovníků v sociálních službách? A máte odhad, kolik z nich se nechá očkovat?

Pracovníků v nemocnicích je zhruba pět a půl až šest tisíc. Co se týká pracovníků sociálních služeb, je to do třech tisíc. Ředitelé nemocnic ještě před pár dny avizovali, že zájem o očkování ze strany zdravotníků je více než padesátiprocentní. V tuto chvíli si myslím, že toto číslo narůstá. Pro zdravotníky, kteří si uvědomují, že pokud chtějí dělat svoji práci v relativně bezpečném prostředí, není jiná cesta než vakcina. Tam je ten zájem veliký. U sociálních pracovníků zatím zájem zjišťujeme.

Zatím se očkuje v nemocnicích, na jakých dalších místech by mohla vzniknout v regionu očkovací centra do budoucna?

Dokud jsou dodávky vakcíny pro Kraj Vysočina v objemu, který stihnou naočkovat krajské nemocnice, zůstanem u tohoto fungujícího modelu. Máme pět očkovacích míst. Ale pokud by vakcín různých typů bylo v budoucnu větší množství, tak naším cílem a snahou bude proočkovat maximum lidí. Pak už budeme pravděpodobně očkovací centra muset zřízovat mimo nemocnice. Potřebujeme, aby nemocnice poskytovaly léčebnou péči v pokud možno standardním režimu. Nebo alespoň blížící se tomuto stavu. Proto bychom potřebovali zřídit nová očkovací centra a variant je řada.

Jaká by zřejmě byla nejvhodnější na Vysočině?

Máme svoji vlastní představu o tom, jak by to centrum mohlo v každém okresním městě vypadat. Máme plán, máme vše nachystané a budeme to řešit. Scházíme se se starosty i s náměstkem jihlavské primátorky a chceme společně vytipovat vhodné objekty s tím, že víme, co musí splňovat, popřípadě jak mají vypadat. Ale potřebujeme to udělat ve spolupráci s nimi.

Jak reálná je možnost zřízení jakéhosi pojízdného očkovacího centra, které by jezdilo po kraji a očkovalo seniory, kteří se nedostanou do města?

Myslím si, že to není příliš reálné a důvodů je několik. Základní důvod je, že vakcína, její převoz a podání podléhá velmi přísným podmínkám. Není to tak, že jedna dávka vakcíny je v jedné lahvičce. V té ampulce je několik dávek, které za přísných podmínek teploty musí být zdravotníkem podány v určitém čase. A představa, že bude jezdit mobilní tým po vesnici je v tomto případě bohužel lichá. Navíc ta efektivita mobilního týmu je strašně nízká.

Jaké je tedy řešení, jak se senioři z malých obcí dostanou na očkování?

Budeme prosit o spolupráci rodinné příslušníky, terénní péči, tak aby maximum lidí, i starších, pokud možno, převezli do očkovacích center. Tam bude vše nachystané. Co se týká terénu, jsme připraveni tým zřídit a metodika také říká, že minimálně jeden mobilní tým v kraji být musí. Může se stát, že bude klient nebo pacient naprosto imobilní, a tento případ určitě nastane. Ale opakuji, že budeme stát před problémem vyjet s jedinou dávkou, když lze vakcínu použít až pro šest lidí, ale pouze jen určitý čas poté, co se z hluboce zmrazeného stavu dostane do běžné aplikační teploty. Tam prostě hrozí vysoké riziko znehodnocení ostatních včas neproočkovaných dávek.

Může se to změnit s příchodem vakcíny od Moderny, která by měla být na manipulaci jednodušší?

Teoreticky ano, prakticky je pořád efektivita týmu podstatně vyšší v očkovacím místě.

Dále mě zajímá registr zájemců o očkování. Bude veřejný, nebo bude nějakým způsobem skrytý? Ptám se proto, že neveřejný seznam bude zdrojem spekulací, jestli někdo nepředběhl ve frontě někoho jiného a podobně.

Registr je zatím jedna velká neznámá pro nás pro všechny. Naši informatici to velmi podrobně zkoumají, hledají řešení. Registr je jedna věc a druhá věc je propojení registru na ta jednotlivá očkovací místa. Tam směřuje řada připomínek, které jsme zaslali na ministerstvo zdravotnictví. Co se týká veřejného registru, s ohledem na osobní údaje nemůže být veřejný. A že by bylo podezření, že s ním někdo může manipulovat? Podle mě tam bude jednoznačný matematický algoritmus, který vyhodnotí věk narození, zdravotní stav, zaměstnání dle skupin a vygeneruje termín, kdy bude člověk schopen jít na očkování. Podle mě bude termíny přiřazovat počítač a nikoliv lidská ruka.

Máte odhad, kdy by mohl mít na Vysočině vakcínu každý, kdo o ní bude mít zájem?

Odhad nemám. (přemýšlí) V ideálním případě, pokud by byl dostatek vakcíny a my měli dostatek lidí, kteří budou schopni očkovat a budou mít kapacitu, považoval bych za úspěch, kdybychom Vysočinu proočkovali do roka. To by byl ideální stav, ale protože je tam hodně proměnných, povést se to nemusí.

Co ti ostatní, kteří očkování z nejrůznějších důvodů odmítají?

Je to jejich rozhodnutí. V tomto případě je potřeba svobodu rozhodnutí zatím akceptovat. Já pořád věřím, že ta část populace, která se nebude chtít nechat očkovat, bude podstatně menší oproti té části, která se očkovat nechá a která by vlastně mohla zajistit kolektivní imunitu. Přenos nemoci se pak snad zpomalí natolik, že se už nebude ohrožovat celou společnost, ekonomiku a veřejné zdraví.

Takže křik různých facebookových kritiků, že očkování bude nakonec povinné pro všechny, je zbytečná panika?

To nedokážu říct, stát se to může. Pokud by to byl veřejný zájem a opravdu jsme nebyli schopni rozchodit běžný, normální život, dokáži si představit, že by přišel i takový pokyn. Samozřejmě, bylo by to hodně na sílu, hodně komplikované na společenský a politický dialog, ale vyloučit se to podle mého názoru nedá. Veřejný zájem podle mě znamená, že vyšší bere.

Máte nějaké přirovnání, kde je očkování povinné a lidé s tím nemají problém?

Nevím, jak ve zdravotnictví, ale pokud chcete pracovat v sociálních službách, musíte být naočkován proti žloutence. Má to svojí logiku, nikdo ze zaměstnanců se dnes neptá, jestli ano nebo ne. To riziko tam hrozí. Může se stát, že covid bude způsobovat virus, který kromě očkování jiným způsobem nebudeme schopni eliminovat. Nepřál bych si to, nebylo by to jednoduché, ale vyloučit to podle mě nelze.

Dovolíte osobní otázku? Vy sám se očkovat necháte?

(přemýšlí) Já se nechám očkovat, protože takhle žít nelze. Mám řadu spolupracovníků, se kterými se potkávám, mám denně desítky jednání s různými lidmi. Mám svou rodinu, své přátele, svou kapelu. Chtěl bych se vrátit do normálního způsobu života, takže nezbývá nic jiného. Byť se cítím zdráv a ve velmi dobré fyzické i psychické kondici, tak to prostě považuji za řešení. Proto se očkovat nechám.

A co obavy, že v budoucnu budou nějaké typy vakcíny zpoplatněné? Ty jsou namístě?

Asi se to stát může. Pokud vyřešíme pandemii a nastane normální režim, je možné, že se covid stane takovou běžnou chorobou. Kéž by se tak stalo. Třeba se pak za vakcínu bude platit, jako se platí za vakcínu proti chřipce nebo proti klíšťové encefalitidě s tím, že ohrožené skupiny jí budou mít od pojišťovny zadarmo. Koneckonců, ta vakcína dnes stojí kolem tří set korun, to nepovažuji za něco, co by si člověk nemohl dovolit.

Na závěr mám jednu hypotetickou otázku – jak dlouho s námi podle vás zůstanou roušky?

Já si myslím, že určitě pár měsíců ještě ano a budeme je odkládat postupně. Určitě by bylo fajn je začít odkládat při návštěvě svých rodičů a prarodičů v rodinném kruhu, v kruhu přátel a bude to postupné. Ale co se týká veřejných míst, tam se obávám, že to ještě nějakou dobu potrvá. Myslím si, že je potřeba to vydržet. Řada z nás si na to svým způsobem už zvykla. Je to něco, co je v tuto chvíli nezbytné. Já nejsem žádným příznivcem roušek, mně to taky vadí, ale vím, že je to to nejmenší zlo, které podstupujeme. Zrovna rouška není ten největší problém.

Vedle distanční výuky nebo uzavřených restaurací a provozoven služeb je to malichernost.

Ano, rouška je ve srovnání s uzavřením celého společenského života, lockdownem, opravdu sranda.