Za napadení vlkem dostane chovatel Petr Svoboda z Olešenky od státu odškodnění. „To je pro mě ale jediná pozitivní zpráva. Daleko horší je ztráta bezpečnosti pro stádo. To znamená naše pastviny dlouhodobě chránit,“ řekl chovatel Deníku poté, co se dozvěděl, kdo na jeho stádo zaútočil. Jak dodal, bude muset být pastvina chráněná ve dne, ale hlavně v noci. „Je to náročné a je to velký zásah do práce chovatele i jeho rozpočtu. Už proto, že ohradníky je potřeba udržovat, obnovovat a přenášet podle potřeby,“ vysvětlil Petr Svoboda.

Špatná zpráva to je nejen pro Svobodovy, ale i další chovatele v okolí. „Soused má asi sto metrů vedle svoje ovce. Tak je přestěhoval a nakupuje ochranné pletivo,“ poznamenal Svoboda.

Pro Milana Daďourka, který má ovčí farmu v Počítkách na Žďársku je vlk noční můra. „Samozřejmě víme o přítomnosti vlků. Jedna smečka tady je už delší dobu, ale není vyloučené, že se objevila další. Zabezpečili jsme pastviny, ale žádná ochrana není stoprocentní. Navíc je to práce náročná, časově i finančně, pokud nechcete o chov přijít. Ohradníky musíte pravidelně kontrolovat a opravovat. A sami, protože zvláštní pracovní sílu si nemůžete dovolit,“ konstatoval.

Další chovatel ovcí Petr Kubát ze Smrčné svoje zvířata na noc zavírá, má o ně strach. Jak řekl Deníku, jeho chov zřejmě má už s vlkem smutnou zkušenost. „Je to už nějaký rok zpátky, něco mi potrhalo berana. Měl jsem tady na brigádě mladíka z Ukrajiny. Ten berana vyfotografoval a poslal snímek otci. Ten mu napsal, že je to zřejmě od vlka, ale nikde jsem to tenkrát nehlásil,“ dodal chovatel.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR doporučuje chovatelům na Vysočině zabezpečovat kvůli přítomnosti vlků hospodářská zvířata. Podle ředitele krajské pobočky Václava Hlaváče není nutné přítomnost vlků dramatizovat. „Škody, které vlci napáchali u nás jsou minimální. Smečku vlků, kteří žijí v Ranském polesí monitorujeme. Takže není vyloučené, že u Olešenky se objevil vlk cizí, který tudy jen prochází, ale to se zjistit nedá,“ upřesnil ekolog.

Vlci byli v novodobé historii poprvé na Vysočině zaznamenáni v roce 2016, vloni bylo podle Hlaváče potvrzeno narození dvou vlčat. Agentura průběžně informuje chovatele hospodářských zvířat o tom, jak stáda preventivně zabezpečovat, aby se minimalizovala pravděpodobnost jejich napadení touto šelmou. „Více než 95 procent potravy vlků sice tvoří přemnožená spárkatá zvěř, přesto ale může k útoku na nedostatečně zabezpečená hospodářská zvířata dojít, protože pro vlky představují jednoduše dostupnou potravu,“upozornil Hlaváč.

Zdůraznil ještě, že vlci jsou v přírodě důležití. „Chovatele hospodářských zvířat jsme oslovili hned, jakmile bylo jasné, že se vlci na Vysočině zřejmě usídlí trvale. Ačkoli se zde prokazatelně pohybují už od roku 2016, první podezření na napadení hospodářských zvířat evidujeme v roce 2019, další se objevilo až po čtyřech letech, koncem roku 2023. Letos máme od chovatelů hlášena tři napadení, v případě Olešenky na Havlíčkobrodsku nyní analýza DNA potvrdila, že se skutečně jednalo o vlka," informoval Hlaváč.

Video zachytilo mládě vlka na Vysočině:

Video zachycuje mládě vlka, které vylézá z doupěte. | Video: Se souhlasem Václava Hlaváče

Ten ještě uvedl, že se jednalo o samce. „Víme také, že zatím tento jedinec nebyl na našem území geneticky zaznamenán. S chovateli jsme průběžně v kontaktu. Informujeme je o tom, jak stáda zabezpečit a kde je možné získat finance. Zkušenosti z jiných míst v Česku i okolních evropských státech ukazují, že kombinací vhodných opatření je možno škody téměř eliminovat,“ vysvětlil Václav Hlaváč s tím, že majitelé napadených ovcí mají v případě vlčího útoku nárok na náhradu škod.

Dotace pro chovatele na ochranu před vlky:

  • Z Operačního programu Životní prostředí je poskytována 100procentní dotace na pořízení elektrických ohradníků, pevného oplocení, pasteveckých psů a dalšího příslušenství – vše dle Standardu péče o přírodu a krajinu Ochrana hospodářských zvířat před útoky velkých šelem. Ke stažení ZDE.
  • Tato finanční podpora je dostupná i pro drobné chovatele, jelikož minimální počet chovaných kusů hospodářských zvířat je stanoven na pět a podporu lze přiznat opatřením již od výše 50 tisíc korun.
  • Zemědělci a zemědělské podniky činné mohou žádat o podporu prostřednictvím výzev Státního fondu životního prostředí, nepodnikající subjekty v zemědělské prvovýrobě mohou žádat prostřednictvím Projektového schematu u Agentury ochrany přírody a krajiny.
    Zdroj: Agentura ochrany přírody