Sportovkyni z Hvězdonic vadí, že politici rádi zapomínají, díky komu ve funkci jsou. To je ale realita, už od starého Říma. Pro většinu politiků má volič cenu pouze jednoho hlasu, který občas hodí do urny. Pak už potopa. Takže nám „obyčejným“ nezbývá, než svou existenci „vyvoleným“ stále připomínat. Politika je zvláštní řemeslo, stejně jako umění Davida Copperfielda. Žije z iluzí a snů. Čest výjimkám, ale většina lidí vstupuje do politiky s vidinou zlepšit svou prestiž a životní úroveň. Sliby sem neodmyslitelně patří.

Pokud by kandidáti do veřejných funkcí své sliby mysleli vážně, a chtěli skutečně splnit to, co slíbí, vzdali by to ve střetu s neúprosnou realitou už na startu. Upřímně, nemůžeme mít politickým iluzionistům za zlé, že nám malují straky na vrbě. Slibovat nic nestojí. Celá naše společnost totiž doslova pluje na hladině slibů. Já se ti ozvu… Napíšeme si, zase se uvidíme… Schůzky na které nikdo nepřijde. E-maily na které nikdo neodpoví.

Slib je i manželství, na který většina párů rychle zapomene. Slib nic neznamená, slibem nezarmoutíš. Takže ani od politiků nemůžeme čekat zázraky. I kandidát na hejtmana je jen člověk. Mimochodem, starosta jedné malé vesnice na Havlíčkobrodsku před volbami říká pokaždé: „Kdyby volby mohly něco změnit, politici by je dávno zrušili.“